Amerika slaví kulaté výročí svého založení. Před 250 lety vyhlásili kolonisté nezávislost na britském králi a řekli, že od teď to bude úplně jinak. Svoji definici „jinak” považují za historicky výjimečnou. Je na ní něco ?

Demokracie potřebuje konspirační teorie. Nevznikají-li organicky, je nutné je vytvořit uměle. Od toho jsou tady odborníci rádia Jerevan.

V Demokratické straně získávají stále větší vliv komunisté a islámští politici. Americký prezident vývoj komentoval během svého nedávného projevu a na sociálních sítích. Komunismus je pro Ameriku větší hrozbou než světové války, ale prezident uvedl, že „je na zápas připraven a lidé si ho mají užít“.

V roce 1973 vznikla expertní zpráva, podle které by měla vládnout jakási vyvolená skupina, která je schopná řádně vyhodnotit všechny informace. Přestože zpráva popírá veškeré historické zkušenosti s podobnými experimenty, její myšlenky se jako bumerang stále vracejí.

Gaillard's Medical Journal byl americký časopis, který vycházel každý týden. V roce 1884 věnoval jeden úvodník nezvykle horkému létu, které v Americe panovalo. Lidé se domnívali, že taková vedra ještě nebyla, ale článek popisoval, že v minulosti bylo ještě hůře.

Virus pandemie vznikl za americké peníze v čínské laboratoři, řada lidí to věděla a všichni o tom lhali. To je závěr z informací, které zveřejnila odstupující ředitelka amerických tajných služeb. Demokratické primární volby hodnotí sami demokraté jako katastrofu, protože v nich zvítězili komunisté.

Bedřich Hrozný pomohl rozluštit klínové písmo Chetitů. Archeologové z daleké budoucnosti se notně zapotili při bádání, co mohl znamenat výraz demokracie. Měli totiž k dispozici pouze útržek z novin a dobové video záznamy. A o kráse právnické češtiny.

Provokativní titulek pouze na první pohled. Historická exkurze mluví jasně. Fakt, že se nejedná o příliš známé skutečnosti, je pouze dalším důkazem, jak lze nepozorovaně posouvat veřejným míněním a míchat pojmy padouch, nebo hrdina.

Na konci druhé světové války vyšla kniha, která kritizovala nárůst byrokracie v západním světě. Její text se zdá být možná ještě aktuálnější než před osmdesáti lety. Autor píše, že vzdělaní lidé jsou daleko náchylnější k tomu, aby věřili kdejakému šarlatánovi.

Jak v USA bojují proti vládnímu vměšování se do obsahu na sociálních sítích. Příběh začal během pandemie a možná skončí schválením zákona, jehož návrh podporují zástupci obou stran. Co tomu předcházelo?