To byla jedna z otázek, která přiměla americké kolonisty, aby se zamysleli a pak se rozhodli, že si budou vládnout sami. Návod na to, jak by to mělo po novu vypadat, jim dala jedna kniha a série novinových článků. Překvapivě aktuální čtení.

V Americe zruší „největší zdroj klimatického alarmismu v zemi”, útoky na islamistická centra v severní Nigérii, drogové kartely neví, kde jim hlava stojí, agentura Reuters lže ohledně plánů Ruska, bývalý komisař EU se do USA nepodívá a další zprávy.

Na Staroměstském náměstí objevila policejní hlídka pod vánočním stromkem nenápadný dopis. Byl umolousaný a vypadal, jako by jej postupně držely tisíce rukou. Uvnitř bylo dlouhé přání Ježíškovi.

Dva příběhy, na jejichž začátku byla snaha konat dobro a na konci zmar a korupce. V prvním případě rozdával nejbohatší muž světa během své cesty do Mekky zlato na potkání. V tom druhém vedl charitativní výkup otroků během súdánské občanské války k dalšímu zotročování křesťanů.

Příběh dvou slavných obrazů, na kterých lze ukázat rozdíl mezi pohledem lidí a pohledem právníků. Také o tom, co si americká vláda během druhé světové války vybrala jako největší hodnotu, kvůli které by si její občané měli kupovat válečné obligace.

Z Venezuely odešly miliony lidí, přežila sankce, ale teď to vypadá vážně. Americké deportační úsilí a další zprávy.

Po dlouhých letech dochází k revoluční změně ve výpočtu hrubého domácího produktu. Statistici budou mít sice více práce, ale občané dostanou daleko lepší obrázek o tom, jak si vede jejich země.

Téměř každá informace, která se objeví v „důvěryhodných” médiích a dotýká se určitých témat, je součástí ovlivňování veřejnosti ve prospěch destruktivních ideologií nebo je jejím cílem zobrazit neoblíbeného politika v požadovaném světle. Hitparáda z posledního víkendu.

V muzeu ve Washingtonu visí ubrousek z restaurace, na nějž před padesáti lety jeden ekonom namaloval jednoduchou teorii, která stála za úspěchem Ronalda Reagana a dalších zemí. Není ale příliš oblíbená, protože nepočítá s penězovody.

Za první světové války byla svoboda slova v USA ohrožena. Stát trestal protiválečné názory, zřídil propagační agenturu a soudy potvrzovaly vysoké tresty za kritiku války. Jeden článek přispěl k zásadnímu obratu v náhledu Nejvyššího soudu a jeho vliv je patrný ještě dnes.