Dotace, dotace. Ten mnohakoňový pohon ekonomického růstu. Stačí vzít peníze lidem, kteří je vydělali, ale neví, do čeho je investovat, a dát je úředníkům, kteří nic nevydělali, ala zato ví, do čeho investovat. Ano, tohle opravdu stačí k tomu, aby ekonomika vystřelila do oblak.

Dva příběhy o státní politice a jejích nezamýšlených důsledcích, které by ovšem byly každému jasné, kdyby byla diskuze o různých řešeních problému povolena.

O některých věcech se píše neustále, o některých se hovoří málo nebo vůbec. Tahle historie je spíše z kategorie „vůbec”.

Takzvané „Hnutí sta květů” bylo období svobody slova v Číně v minulém století. Jak dlouho asi tak trvalo a jak skončilo?

V roce 1931 napsalo sto vědců knihu, ve které označují Einsteinovu teorii relativity za „fikci”, která jen díky propagandě může „omámit zmatenou mysl”. Aneb o vědcích, kteří se dali do služeb ideologie, podlehli vlastnímu egu nebo jen vábení peněz.

Jednoduchý návod, jak vyřešit globální oteplování nebo jak ušetřit snadno peníze. Aktivisté protestují proti výstavbě větrných elektráren a liberální profesoři se bojí o práci.

Nicméně výjimky existují. Švédská ministryně školství napsala do anglických novin, proč se rozhodla nechat během pandemie školy otevřené a jak těžké bylo jít proti všem.

Konflikt mezi svobodou a totalitou, na jehož výsledku závisí osud civilizace, nebude vybojován v občanské válce nebo během revoluce. Je to konflikt idejí. Idea svobody ale sama bez podpory nezvítězí, napsal Ludwig von Mises před osmdesáti lety.

Podle nově zveřejněných informací dostaly organizace spojené s hnutím Black Lives Matter nebo propagující podobné cíle za poslední dva roky více než 80 miliard dolarů. Desetimiliony dolarů přispěla i nedávno zkrachovalá banka SVB.

Přesně tohle napsali ve vědecké sekci časopisu Newsweek před padesáti lety. Vědci v obavách z doby ledové chtěli pokrýt Arktidu černými sazemi. Aneb co se psalo v novinách o ledovcích v minulosti.