Nejznámějším čínským filozofem je Konfucius. Jeho žákem byl muž, který dostal přezdívku Druhý mudrc. Králům radil, že v ekonomice je nejlepším pánem svobodný trh a že nízké daně jim pomohou kultivovat ctnostné občany. Moderní doba ctnostné občany nepotřebuje?

To byla jedna z otázek, které přiměly americké kolonisty, aby se zamysleli a pak se rozhodli, že si budou vládnout sami. Návod na to, jak by to mělo po novu vypadat, jim poskytla jedna kniha a série novinových článků. Překvapivě aktuální čtení.

Příběh dvou slavných obrazů, na kterých lze ukázat rozdíl mezi pohledem lidí a pohledem právníků. Také o tom, co si americká vláda během druhé světové války vybrala jako největší hodnotu, kvůli které by si její občané měli kupovat válečné obligace.

Za první světové války byla svoboda slova v USA ohrožena. Stát trestal protiválečné názory, zřídil propagační agenturu a soudy potvrzovaly vysoké tresty za kritiku války. Jeden článek přispěl k zásadnímu obratu v náhledu Nejvyššího soudu a jeho vliv je patrný ještě dnes.

Jak „americký” způsob hledání nejlepšího řešení problému přispěl k rozhodujícímu vítězství ve válce o kontrolu nad Pacifikem.

Rozsudek padl v roce 1605 a stal se na téměř dvě stě let precedenčním rozhodnutím, podle kterého byly posuzovány pobuřující výroky na adresu panovníků, členů vlády nebo vyšších úředníků.

Uchování svobody slova jako základního stavebního kamene svobodné společnosti je závislé na tom, že se najde dostatek odvážných občanů, kteří se nebojí říci, co si skutečně myslí. Aneb proč autoři osvícenství chápali, že musí chránit Davida, a ne Goliáše. Plus poděkování.

Myšlenky svobody byly v minulosti v západní civilizaci natolik populární, že bylo téměř nemožné oslabit jejich popularitu. Proto přišli jejich odpůrci s novou taktikou. Záměrně začali překrucovat význam slov. Text Ludwiga von Misese z roku 1952 hovoří právě o tom.

Dokazuje to fakt, že pouhých sedm let poté, co USA jako první země světa vtělily svobodu projevu do ústavy, fatálně selhaly při jejím prosazování v praktickém životě.

To je závěr, ke kterému dospěl francouzský diplomat Alexis de Tocqueville, když studoval americký způsob vlády v první polovině 19. století. A není nic důležitějšího než dobře pochopený koncept recipročních práv, dodává.