Možnost rozhodovat o své budoucnosti prostřednictvím volených zástupců, kteří se zodpovídají lidem, je podstatou demokracie. Lehkost, s jakou někteří navrhují tyto principy opustit, by měla varovat. Katastrofická zpráva několika expertů by neměla stačit. Přesto Římský klub navrhoval přesně tohle.

Založení USA versus francouzská revoluce. Praktická implementace rozdílných představ o tom, jak má a může fungovat společnost. Myšlenky Adama Smithe proti přesvědčení Jean J. Rousseau.

Marx s Engelsem se významným způsobem zapojili do boje proti tradiční rodině. Ve svém stěžejním díle navrhují její faktickou eliminaci za pomoci zrušení práva odkazovat majetek dětem. Zároveň se domnívají, že tím dosáhnou zániku prostituce a umožní všem oddávat se volné lásce.

Marxova teorie stojí na třech jednoduchých pilířích, které z ní udělaly velmi obtížně přemožitelného protivníka. Tříhlavou saň, které s každou novou generací bez přímé zkušenosti doroste nová hlava připravená šířit dobro, které skončí jako vždycky. Moderní rasismus je toho důkazem.

Nenávistná řeč, moderně „hate speech”, nemůže být v USA trestána, neboť spadá pod ochranu prvního dodatku Ústavy, který chrání svobodu slova. Nenávistné projevy, které by v mnoha jiných zemích byly trestné, v USA projdou.

Souce Nejvyššího soudu Louis Brandeis měl české rodiče a byl významným obhájcem svobody slova. Byl to on, kdo přišel s dobře odůvodněným tvrzením, že odpovědí na odpudivé názory nesmí být ticho vynucené hrozbou nebo zákonem. Ticho vynucené zákonem nazval demonstrací síly v té nejhorší podobě.

Slavný román G. Orwella Farma zvířat byl vydán v roce 1945. Je satirickým podobenstvím stalinského Ruska a drtivou kritikou totalitních režimů. Zapomenutá předmluva napsaná samotným Orwellem kritizuje cenzuru vyvolanou tlakem veřejného mínění. A zmiňuje i dnes oblíbené 'falešné zprávy'.

Rozhodnutí, ve kterém se soud zastal členů Ku Klux Klanu, kteří obhajovali vyhnání černochů, se stalo základem pro současný výklad svobody slova v USA. Soud v podstatě řekl, že odporný projev nelze trestat jen proto, že je odporný. Svoboda je natolik důležitá, že to společnost musí strpět.

„Kongres nesmí přijmout žádný zákon omezující svobodu projevu." Tato věta v prvním dodatku americké Ústavy definuje svobodu projevu v USA. Názory soudců, kteří ji v přelomových případech hájili, mají co říci i dnes.

Zastánci vysokého přerozdělování v ekonomice si neuvědomují, že s jistotou lze přerozdělit pouze již vytvořené bohatství. Bohatství v budoucnu je daleko složitější problém. Mnohdy přerozdělit nelze, protože nevznikne. K jeho vzniku je třeba vytvářet podmínky a dobře zalévat.