Milgramův test a Aschův experiment vysvětlují dění posledních dvou let. Osoba u moci, která je s nimi obeznámena a která jejich poznatky neváhá využít k prosazení svých idejí, má v ruce velmi nebezpečnou zbraň.

Stěžejní dílo Frankfurtské školy přichází s myšlenkou, že utlačované menšiny mají největší šanci rozvrátit svobodnou společnost. Kniha se stala v minulém století inspirací pro takzvanou novou levici a v žádném případě není zaprášeným svazkem v archivu. Současnost je plnou realizací jejích myšlenek.

K socialismu se dá podle Ludwiga von Misese dojít dvěma cestami. Jedna je revoluční, ale ta druhá, která předpokládá postupné zavádění státní kontroly, je výrazně nebezpečnější. Stejně jako Karel Marx uspěli její současní propagátoři v zabránění téměř jakékoli kritiky jejích předpokladů.

Následovníci Karla Marxe přišli v šedesátých letech minulého století s řadou inovativních myšlenek. Podle nich bude spravedlivá společnost taková, která straní levici. Informace, které budou lidé dostávat, musí být upraveny. Jako kdyby současný svět jel přesně podle návodu frankfurtské školy.

Text petice napsal ekonom Ludwig von Mises před osmdesáti lety v reakci na Rooseweltův plán pomoci ekonomice ve třicátých letech. Překvapivě ostrými slovy kritizuje zasahování státu do každodenního života svobodných občanů. Kdyby člověk nevěděl, že to je osmdesát let starý text, poznal by to?

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Ronald Coase napsal před padesáti lety esej, ve kterém argumentuje, že intelektuálové mají rádi svobodu slova zejména z důvodu vlastní samolibosti, a protože trh s myšlenkami a idejemi více či méně kontrolují.

Příběh o tom, jak neznámý mnich před pěti sty lety rozbil monopol církve na výklad Bible a významně pohnul kormidlem dějin. Mohou sociální sítě a obecně internet obdobným způsobem obejít zpravodajský monopol etablovaných médií?

Zakladatel rakouské ekonomické školy Ludwig von Mises ve své knize o byrokratickém státu barvitě popisuje jeho neblahý vliv na vyhlídky mladé generace. Pro ilustraci uvádí příklad z předválečného Německa, které došlo v byrokratizaci společnosti nejdále.

Friedrich Hayek ve svém eseji z roku 1949 píše o vzrůstajícím vlivu intelektuálů v moderní společnosti a o tom, že naprostá většina z nich podporuje socialistické tendence. V eseji prezentoval i svoji hypotézu, proč tomu tak je.

Osmdesát let starý text upozorňuje na to, že pronikání byrokracie do všech oblastí lidského života představuje ohrožení naší civilizace. Nahrazuje přirozenou konkurenci sebevědomých lidí poníženým usilováním o lepší pozici, což nutně vede ke ztrátě kritického myšlení a servilitě.