Murray Rothbard z rakouské ekonomické školy přišel po pádu komunistických režimů ve východní Evropě s myšlenkou, že novým nepřítelem svobodné společnosti je liberální levice ve všech svých podobách. Její progresivní program je svým způsobem novodobé náboženství, se kterým je nutné bojovat.

Anglická „Magna Carta Libertatum" se liší od francouzské „Deklarace práv člověka". Jedna se vyznačuje panickou hrůzou z neomezené moci panovníka, druhá chce zavést lepší svět na zemi. Francouzská deklarace také dokazuje, že výjimky ze svobody slova vedou spíše k děsivým koncům.

Svoboda slova nemá největší cenu, když se lidé baví o počasí. Nebo o plánech na víkend. Má nejvyšší hodnotu, když společnost hledá pravdu v diskuzi o důležitém tématu. Čím složitější je téma, tím důležitější je vyslechnout všechny názory včetně těch možná okrajových.

Murray Rothbard byl představitelem rakouské ekonomické školy. V roce 1954 napsal krátký esej, ve kterém argumentuje, že dominují-li levicové myšlenky ve státních institucích a veřejném prostoru, může svobodu zachránit nejsnáze demagog.

Voltaire je možná nejvíce známý díky citátu, který ve skutečnosti neřekl a ve kterém hájí právo každého říkat věci, se kterými ostatní nesouhlasí. Méně známý je jeho esej s názvem „Tolerance". Ten by ovšem měl být zařazen na seznam povinné četby pro všechny demokraty.

Konečně to někdo napsal na rovinu. Wall Street Journal uveřejnil nedávno článek, ve kterém píše, že ohrožením demokracie je zjevně každý, kdo nesouhlasí se zrovna prosazovanou vládní politikou.

V nedávno vydané knize „Psychologie totality" popisuje její autor nebezpečí, které pramení z faktu, že se věda stala ideologií, o níž se nediskutuje, ale které je možné pouze slepě věřit.

Sada citátů, které neztratily nic na své aktuálnosti. Na uklidnění, že se zbláznil svět, a ne průměrný občan. Že už před šesti sty lety dokonce i v Africe říkali, že na majetek se nemá sahat. A o skvěle prezentované perverzi.

Belgický psycholog Mattias Desmet napsal knihu „Psychologie Totality", v níž zformuloval teorii vzniku davové psychózy, která vytváří podmínky pro nástup nové totalitní byrokracie. K napsání knihy jej zjevně inspirovaly události posledních dvou let.

Americký prezident Eisenhower pronesl na konci svého funkčního období projev, ve kterém s věšteckou jasnozřivostí varoval před dvěma závažnými trendy, které se vynořily po druhé světové válce částečně i jako její důsledek. Souzeno dnešníma očima, předpověděl to přesně.