Francouzský diplomat Alexis de Tocqueville popsal v 19. století rozdíly mezi USA a Evropou. V Americe přesvědčují, v Evropě z důvodu své nezkušenosti se svobodou vyznávají násilí. To bylo tehdy. Teď se zdá, že problémy s nezkušenými občany mají oba kontinenty.

Připomněli si ho minulý týden Američané po vášnivé diskuzi v Senátu. Koncept přirozených práv je základním stavebním kamenem západní civilizace. Podle něj jsou určitá práva, včetně svobody slova, nezávislá na legislativě. Je pro to velice dobrý důvod.

Americký prezident nařídil přednostní trestní stíhání osob, které budou pálit americkou vlajku. Strhla se velká mela a řada médií, včetně konzervativních, upozorňovala, že pálení vlajky je politické vyjádření, které je ústavně chráněno svobodou projevu. Přehled historických argumentů.

Tak popsal francouzský diplomat svobodný trh s novinami v Americe na počátku 19. století. Ve svém díle dospívá k závěru, že politické stabilitě prospěje nejvíce, když mají lidé možnost napadat a obhajovat vládu sto různými způsoby.

To je poznatek, se kterým přišel francouzský diplomat Alexis de Tocqueville. Podle jeho teorie se na křivce poznání nachází hluboké přesvědčení na jejím začátku a konci. Na začátku je člověk přesvědčen, protože nic neví, a na konci, protože prošel fází pochybností a vyslechl všechny argumenty.

Již v polovině minulého století upozorňovali někteří ekonomové, že k socialismu se dá dojít dvěma cestami. Marxova znárodňovací metoda je minulostí, daleko pravděpodobnější je druhý způsob postupného škrcení svobody regulacemi.

Američané si 4. července připomínají den, kdy v roce 1776 vyhlásili nezávislost na Velké Británii. Z britské kolonie se během zhruba jednoho století stala světová velmoc. Její úspěch je podle historiků postaven na čtyřech základních pilířích.

Napsal francouzský diplomat a historik Alexis de Tocqueville. Svoboda slova podle něj není na stejné úrovni jako například ctnost. Je velmi potřebná, ale ne proto, že přináší jen dobro, ale zejména proto, že je schopná zabránit velkému zlu.

Netradiční odpověď na otázku, co je spravedlivého na tom, že Elvis Presley vydělával více než Albert Einstein, od velké obhájkyně svobody jednotlivce, americké spisovatelky Ayn Rand.

Nedostatečné pochopení svobod jednotlivce vychází podle americké spisovatelky Ayn Rand z toho, že evropští ekonomové ve svých analýzách stavěli člověka na stejnou úroveň jako jakékoli jiné „výrobní zdroje”. Vede to k nesprávnému závěru, že bohatství je anonymní produkt společnosti.