Poutníci z lodi Mayflower nejenže založili tradici svátku díkůvzdání, ale jako jedni z prvních se pokoušeli zavést nefalšované socialistické hospodářství. Díky deníku guvernéra osady jsou jejich zkušenosti velice dobře zdokumentovány.

Konzervativní principy podle autora knihy, která formovala americké konzervativní hnutí minulého století. A čtyři předpoklady všech rovnostářských teorií.

Mnoho kritiků tvrdí, že svobodný trh se svým trestáním neúspěšných podniků představuje neosobní monstrum. Že je to džungle, ve které platí jediný zákon, a to je zákon silnějšího. A že bez zásahu moudrého státu silný sežere slabého. Je to opravdu tak?

Thomas Paine napsal před 250 lety možná nejdůležitější dílo, které iniciovalo vyhlášení americké nezávislosti. Jeho pamflet „Zdravý rozum” obhajoval vytvoření vlády sobě rovných lidí. Popisuje rozdíl mezi státem a společností. Užitečné opáčko o základní roli státu a vlády.

Za posledních sto let došlo k dramatickém vývoji v chápání lidských práv. Ve svém původním významu obsahovala pouze takzvaná přirozená práva, ale charta OSN inspirována americkým prezidentem Rooseveltem je rozšířila o práva, pro která se vžilo označení lidská.

Na obranu svobodné nerovnosti, která je nakonec rovnější a spravedlivější než cokoli jiného, co kdy lidstvo vymyslelo.

Idea svobodného trhu Adama Smithe a její odnož, průmyslová revoluce, zbořily ideologické bariéry pokroku. Zničily společenský řád postavený na merkantilismu, ve kterém bylo stále větší množství lidí odsouzeno k bídnému stavu nouze. Aneb co v učebnicích často nepíší a socialisté neradi slyší.

Antický lupič, jehož lože vstoupilo do řeckých bájí, měl utkvělou představu, že každý člověk má být stejně dlouhý jako jeho postel. Moderní dogma rovnosti je založeno na stejném principu, píše ekonom Murray Rothbard.

Neúprosní kapitalisté 19. století nemohli nikoho nutit, aby pro ně pracoval. Lidé se nechali najímat, protože to málo bylo více než jejich stávající nic. Armádě nemajetných lidí umožnil kapitalismus vydělat si na skromné živobytí. Aneb netradiční pohled na průmyslovou revoluci od Ludwiga von Misese.

Zakladatelé svobodných společností se chtěli zbavit despotických králů, a proto pro ně lidská práva představovala svobodu konat dle vlastní vůle. Přerod takto chápaných práv v listinu nesplnitelných přání nastartoval projev amerického prezidenta Franklina Roosevelta ve třicátých letech.