Novinář Leonard Read napsal populární esej, v němž na příkladu obyčejné tužky ukazoval, co dokáží svobodní lidé, kteří dobrovolně spolupracují na uspokojení potřeby ostatních lidí koupit ji dětem. Jeho předchůdce Frédéric Bastiat se zase ptal, proč by lidé měli věřit vládě, když ona nevěří jim.

Volný souhrn argumentů z diskuze, která probíhá za oceánem na téma politické nenávisti, doplněný o poselství generací minulých. Protože se jedná o obecné principy, jsou platné i v Evropě.

Podle americké filozofky a spisovatelky Ayn Rand je kapitalismus jediný systém, který ke svému pokroku nepotřebuje, aby se někdo obětoval pro toho druhého. Respekt k osobním svobodám jednotlivce z něj činí jediné morální uspořádání společnosti.

Vězňovo dilema je modelová situace popsaná v teorii her, ve které je výsledkem racionálního rozhodování dvou aktérů situace, která je horší pro oba. Amerika diskutuje o tom, jak reagovat na nenávistné příspěvky od příznivců levice. Jeden argument říká, že návod dává vězňovo dilema a teorie her.

Francouzský diplomat Alexis de Tocqueville popsal v 19. století rozdíly mezi USA a Evropou. V Americe přesvědčují, v Evropě z důvodu své nezkušenosti se svobodou vyznávají násilí. To bylo tehdy. Teď se zdá, že problémy s nezkušenými občany mají oba kontinenty.

Připomněli si ho minulý týden Američané po vášnivé diskuzi v Senátu. Koncept přirozených práv je základním stavebním kamenem západní civilizace. Podle něj jsou určitá práva, včetně svobody slova, nezávislá na legislativě. Je pro to velice dobrý důvod.

Americký prezident nařídil přednostní trestní stíhání osob, které budou pálit americkou vlajku. Strhla se velká mela a řada médií, včetně konzervativních, upozorňovala, že pálení vlajky je politické vyjádření, které je ústavně chráněno svobodou projevu. Přehled historických argumentů.

Tak popsal francouzský diplomat svobodný trh s novinami v Americe na počátku 19. století. Ve svém díle dospívá k závěru, že politické stabilitě prospěje nejvíce, když mají lidé možnost napadat a obhajovat vládu sto různými způsoby.

To je poznatek, se kterým přišel francouzský diplomat Alexis de Tocqueville. Podle jeho teorie se na křivce poznání nachází hluboké přesvědčení na jejím začátku a konci. Na začátku je člověk přesvědčen, protože nic neví, a na konci, protože prošel fází pochybností a vyslechl všechny argumenty.

Již v polovině minulého století upozorňovali někteří ekonomové, že k socialismu se dá dojít dvěma cestami. Marxova znárodňovací metoda je minulostí, daleko pravděpodobnější je druhý způsob postupného škrcení svobody regulacemi.