Co myslel americký prezident „světovým resetem”, o kterém psal o víkendu? Jak spolu souvisí Panamský průplav, Malacký průliv a události v Íránu.

Stručná historie Libanonu, který je jedním z bodů jednání mezi USA a Íránem. Dlouhodobé spory mezi křesťany a muslimy vyvrcholily občanskou válkou, do níž se zapojili palestinští bojovníci vyhnaní z Jordánska. Od jejího konce nemá vláda v Bejrútu kontrolu nad šíitskými teroristy na vlastním území.

Jak souvisí americké tažení proti různým podvodům se sociálními dávkami s poločasovými volbami? Možná více, než se na první pohled zdá.

Jak souvisí složení poroty v multirasové společnosti s mezinárodním právem? Možná více, než by se mohlo zdát. Příklad mezinárodního tribunálu, který rozhodoval o dekolonizaci Čagoských ostrovů, na kterých leží americká vojenská základna.

Bývalý britský premiér Tony Blair označil spojení levice s islamisty za velký problém, Německo doufá v odchod velké části imigrantů a konec diverzity u amerických demokratů.

I tak lze interpretovat článek ve Washington Post, který vyšel na konci minulého týdne. Vyvolal poměrně velké překvapení, protože se v podstatě jako jediný postavil proti jednotnému pohledu médií hlavního proudu.

Lidé volili v komunálních volbách ve Francii a ve dvou zemích v Německu, v celostátních volbách v Dánsku a v Itálii rozhodovali v referendu o justiční reformě. Plus něco málo z USA.

Naprostou většinu muslimů v Íránu tvoří šíité a z nich se většina hlásí k mýtu o dvanáctém imámovi, který již staletí žije v ústraní, aby se v pravý čas zjevil a v apokalyptické válce nastolil na zemi spravedlnost.

Princip „qui tam” se poprvé objevil v antickém Římě. V USA jej zavedl prezident Lincoln, protože chtěl zabránit dodávkám nekvalitní výstroje pro armádu. Tento týden oprášil qui tam Bílý dům.

Média tvrdí, že americká vláda podcenila reakci Íránu, a Bílý dům obviňuje média z toho, že vědomě publikují lživé informace.