Je titulek přehnaný? To musí posoudit každý sám. Informací je k dispozici více než dost. Od pornografie ve školách až po fakt, že asistovaná smrt je v kanadské provincii Quebec třetím nejčastějším důvodem úmrtí.

To je podstata rozporu, který je vlastní všem progresivním ideologiím, píše nedávno zesnulý filozof Roger Scruton. Protože je nevysvětlitelný, nikdo se ani nenamáhá jej vysvětlit. Bohužel ale platí, že břímě důkazu leží vždy na straně opozice vůči progresivním ideálům.

Po srážce vojenského vrtulníku s civilním letadlem ve Washingtonu řekl prezident Trump, že na vině by mohl být program diverzity při výběru řídících letového provozu. Média označila jeho prohlášení za nevhodný rasismus. Fakta ukazují na jiný příběh.

Stále platný komentář Ronalda Reagana, shrnutí klimatické vědy do jediné věty nebo jak si hrdina románu 1984 Winston Smith postěžoval, že na šílence argumenty neplatí.

Trik zvaný Humeova gilotina pochází z doby osvícenství. Ten druhý je z antického Řecka. Oba triky vypadají na první pohled jednoduše, ale přinášejí vynikající výsledky. Lze je použít na migraci, pandemii nebo klimatickou diskuzi.

Stát Tennessee zakázal změnu pohlaví u nezletilých osob. Bidenova vláda tvrdí, že je to diskriminace. Argumenty, které zazněly u Nejvyššího soudu, jsou obrazem doby.

V roce 2015 publikovala poradenská firma McKinsey studii, podle které jsou rasově promíchané firmy výkonnější. O devět let později vyšlo najevo, že to je nesmysl. Mezitím západní společnost vyházela miliardy dolarů na různé „projekty diverzity”.

Věda trpí globální vlnou podvodného výzkumu a šířící se korupce. V minulém roce bylo staženo rekordní množství vědeckých článků pro vážné pochyby o jejich kvalitě. Nový skandál kolem výzkumu Alzheimerovy choroby a farmaceutické firmy platí odborné recenzenty článků.

Seznam vládních dezinformací, které média usilovně kryjí tím, že o některých věcech záměrně neinformují, je delší, než by měl být ve svobodné společnosti, kde si každý může vybrat, co si přečte a čemu bude chtít věřit. Jejich v podstatě náhodný výběr.

Na obranu všech slušných lidí, kteří musí opakovaně snášet nelichotivé výrazy, přestože jejich jediným „hříchem” je jiný názor. Ozvat se přitom nemohou, protože kdyby jim přitom něco ujelo, hrozil by jim trest za jakýsi nenávistný výrok, jehož definice snese velké věci.