Otázka, jak dosáhnout blahobytu a eliminovat chudobu, trápí lidstvo po staletí. Jednou z možností je prostě rozdávat peníze. Nebo je tisknout. Příběh ze života nejbohatšího muže světa může napovědět, že tak jednoduché to asi úplně není.

Dobrý úmysl v běžném životě nestačí. Je jedno, že se žák opravdu chtěl učit, když písemku zvoral. Nikoho příliš nezajímá, že myslivec chtěl zastřelit škodnou, když trefil pocestného. Přesto je princip rozhodování pouze podle dobrých úmyslů naprosto běžnou praxí při zavádění státních regulací.

Když schází argumenty, je lepší vyvolat dojem, že nějaký názor je morálně hodnotnější. Pomůže to vyřešit argumentační nouzi a názorového oponenta to automaticky zažene do defenzívy. Vyzkoušený trik při diskuzích o rozšiřování role státu.

V reálném světě a ekonomice neexistují jednoduchá řešení. Řešení problémů se podobá dětskému zatloukátku, na kterém se děti učí koordinaci pohybů. Když nahoře kolík zatlučou, dole vykoukne. V životě je to stejné. Když stát něco seshora zatluče, měl by se podívat dolů, ale málokdy to udělá.

Pokud se stát rozhodne, že rozšíří poskytování svých služeb, protože to soukromý sektor v dané oblasti podle jeho názoru nezvládá, bude tomu říkat veřejné služby. Ale proč nejsou služby soukromého sektoru též veřejnou službou? Proč není veřejnou službou oprava umyvadla nebo penzion na horách?

Základní charakteristikou sociálních inženýrů je elementární nedůvěra ve spontánní aktivity svobodného člověka. Sociální inženýři nevěří, že by on sám mohl vyřešit problém bez jejich pomoci. Během ropné krize prokázal R. Reagan, že dostanou-li šanci, dokáží i průměrní lidé velké věci.

Řešení problémů v režii sociálních inženýrů probíhá podle jednotného scénáře, který se opakuje do omrzení. Relativně dobře je tento scénář zdokumentován na příkladu americké války proti chudobě.

Studie londýnského Institutu pro ekonomické záležitosti tvrdí, že jedním z důvodů úspěchu skandinávských zemí je vysoká pracovní morálka a etika v mezilidských vztazích, která se vytvářela po staletí. Dokazuje to řadou reálných dat.

Zastánci velkorysého státu často argumentují úspěšností skandinávských zemí, které mají dokazovat, že široce pojatý sociální systém a růst bohatství země se vzájemně nevylučují. Studie z roku 2015 přináší výrazně odlišný závěr.

Východní pobřeží USA zažilo v květnu akutní nedostatek benzínu. Prvotním impulsem byl útok hackerů na ropovod Colonial, který musel 7. května zastavit provoz. Absolutní kolaps dodávek a zavřené pumpy ale vyvolaly státní regulace, které následovaly.