V muzeu ve Washingtonu visí ubrousek z restaurace, na nějž před padesáti lety jeden ekonom namaloval jednoduchou teorii, která stála za úspěchem Ronalda Reagana a dalších zemí. Není ale příliš oblíbená, protože nepočítá s penězovody.

Muž, který významnou měrou přispěl k pádu Železné opony a porážce Říše zla, nechal generacím příštím řadu tipů na obranu svobodné společnosti, které neztratily nic na své aktuálnosti. To, že se jimi v Evropě nikdo neřídí, je věc jiná.

Když vláda slibuje, co všechno za peníze občanů udělá, obrací se francouzský novinář a ekonom Frédéric Bastiat v hrobě. Celý život obhajoval svobodný trh a nejčastější ekonomickou chybu nazval paradox rozbitého okna. Je o tom, co lidem nikdy neřeknou.

Věděl to již Konfucius před více než dvěma tisíci lety. Plus několik postřehů na aktuální témata.

Nobelovu cenu pro rok 2025 dostal také Joel Mokyr. Ve svých knihách argumentuje, že jedním z důvodů, proč Evropa před několika staletími předběhla svět, byla její politická roztříštěnost. Inovativní mozky se mohly přesunout jinam, když jim byrokracie někde házela příliš klacků pod nohy.

Obhájkyně svobodné společnosti Ayn Rand argumentuje, že existují tři různé způsoby, jak posuzovat, zda jsou lidské činy dobré, nebo ne. Pouze jeden z nich respektuje člověka, zbývající dva končí menší nebo větší apokalypsou.

Anglický parlament ustavil v 19. století královskou komisi, která zkoumala, jaké byly do té doby zkušenosti se státním systémem pomoci chudým. Komise následně připravila zprávu, která popisuje na základě pozorování z terénu negativní důsledky rozdávání peněz.

Francouzský historik Alexis de Tocqueville napsal v první polovině 19. století pojednání o demokracii, které se stalo klasikou. Varuje v něm před pozvolným odevzdáváním individuálních svobod do rukou opatrovnického státu.

Argentinský prezident promluvil na ekonomickém fóru v Madridu. Ve svém projevu předložil důkazy, že myšlenky svobodné ekonomiky fungují, neboť Argentina ve druhém kvartálu roste o 8 %. Výraz „parazité“ v projevu skutečně padl. Evropa byla zmíněna jako odstrašující příklad uregulované ekonomiky.

Francouzský ekonom Louis Baudin napsal dvě knihy o říši Inků. Na základě studií kronik z doby po jejím dobytí dospěl k závěru, že říše Inků byla socialistickým impériem, ve kterém stát reguloval téměř vše.