Popsal ji ekonom rakouské školy před více než šedesáti lety. Manipulace se týká způsobu, jakým ekonomové běžně udávají výkonnost ekonomiky ve formě hrubého domácího produktu. Jedná se o manipulaci zjevnou a zásadní, která přesto uniká pozornosti.

Argentinský prezident Javier Milei promluvil v březnu na ekonomickém fóru v Madridu. Jedním z témat jeho přednášky byla otázka, zda je kapitalistický systém spravedlivý.

Na konci druhé světové války vyšla kniha, která kritizovala nárůst byrokracie v západním světě. Její text se zdá být možná ještě aktuálnější než před osmdesáti lety. Autor píše, že vzdělaní lidé jsou daleko náchylnější k tomu, aby věřili kdejakému šarlatánovi.

Po hospodářské krizi ve třicátých letech dominovali americké politice desítky let demokraté. Trvalo padesát let, než se k moci dostal obhájce svobodné společnosti Ronald Reagan. Ani jeho cesta na vrchol moci nebyla jednoduchá a může být ponaučením pro současnost.

Ekonom John Maynard Keynes je patronem většiny moderních vlád, protože dal světu ekonomickou teorii, která ospravedlňuje vysoké výdaje státu na korekce nedokonalostí trhu. Argentinský prezident jeho teorii podrobil nemilosrdné kritice. Je podle něj ztělesněním zla.

K čemu je to dobré? To byla otázka, kterou kladli úředníkům reformátoři na Novém Zélandu. V osmdesátých letech zavedla nová vláda zásadní ekonomické reformy, které zvrátily trend poklesu. Nová politika dostala přezdívku „rogernomics“.

Na obranu svobodné nerovnosti, která je nakonec rovnější a spravedlivější než cokoli jiného, co kdy lidstvo vymyslelo.

To je závěr článku v týdeníku Economist, který popisuje, jak se Evropa vlastní vinou dostala do závislosti na USA. Plus exkurze do nitra propuštěných zaměstnanců agentury USAID, kterou publikovaly New York Times.

V USA schválili po druhé světové válce zákon, který zakazoval, aby byly vládou vytvářené programy šířeny na domácí půdě. Zákonodárci nechtěli kopírovat praktiky totalitních režimů. Vydrželo jim to do roku 2012. Roli v diskuzi o dodatcích zákona sehrál i film o okupaci Československa v roce 1968.

Největším ekonomickým objevem historie je poznání, že lidé dokáží konat dobro neúmyslně, když sledují vlastní sobecké zájmy. Nemusí přitom nikoho okrádat ani nikomu říkat, co a jak by měl dělat.