Ospravedlňování barbarského útoku na izraelské civilisty je výsledkem desítek let propagace rovnostářských ideologií nejen na univerzitách. Motto těchto teorií, že účel světí prostředky, je popřením principu individuální morálky. A malý výlet do historie.

Idea svobodného trhu Adama Smithe a její odnož, průmyslová revoluce, zbořily ideologické bariéry pokroku. Zničily společenský řád postavený na merkantilismu, ve kterém bylo stále větší množství lidí odsouzeno k bídnému stavu nouze. Aneb co v učebnicích často nepíší a socialisté neradi slyší.

Neúprosní kapitalisté 19. století nemohli nikoho nutit, aby pro ně pracoval. Lidé se nechali najímat, protože to málo bylo více než jejich stávající nic. Armádě nemajetných lidí umožnil kapitalismus vydělat si na skromné živobytí. Aneb netradiční pohled na průmyslovou revoluci od Ludwiga von Misese.

Konflikt mezi svobodou a totalitou, na jehož výsledku závisí osud civilizace, nebude vybojován v občanské válce nebo během revoluce. Je to konflikt idejí. Idea svobody ale sama bez podpory nezvítězí, napsal Ludwig von Mises před osmdesáti lety.

Matematicky neprůstřelný důkaz, že bez majetkové nerovnosti není blahobytu. Tedy pokud platí jedna draze zaplacená historická zkušenost.

K socialismu se dá podle Ludwiga von Misese dojít dvěma cestami. Jedna je revoluční, ale ta druhá, která předpokládá postupné zavádění státní kontroly, je výrazně nebezpečnější. Stejně jako Karel Marx uspěli její současní propagátoři v zabránění téměř jakékoli kritiky jejích předpokladů.

Text petice napsal ekonom Ludwig von Mises před osmdesáti lety v reakci na Rooseweltův plán pomoci ekonomice ve třicátých letech. Překvapivě ostrými slovy kritizuje zasahování státu do každodenního života svobodných občanů. Kdyby člověk nevěděl, že to je osmdesát let starý text, poznal by to?

Zakladatel rakouské ekonomické školy Ludwig von Mises ve své knize o byrokratickém státu barvitě popisuje jeho neblahý vliv na vyhlídky mladé generace. Pro ilustraci uvádí příklad z předválečného Německa, které došlo v byrokratizaci společnosti nejdále.

Osmdesát let starý text upozorňuje na to, že pronikání byrokracie do všech oblastí lidského života představuje ohrožení naší civilizace. Nahrazuje přirozenou konkurenci sebevědomých lidí poníženým usilováním o lepší pozici, což nutně vede ke ztrátě kritického myšlení a servilitě.

Ceny v ekonomice rozvrácené státními zásahy strmě rostou. A v tom přijíždí jako rytíř na bílém koni moudrý stát, aby situaci, kterou způsobil, dalšími zásahy napravil. Takhle argumentoval zakladatel rakouské ekonomické školy Ludwig von Mises proti státní kontrole cen.