Vláda schválila podmínky pro status takzvaného umělce, na jehož základě budou vypláceny státní dotace. Co na dané téma napsali v polovině minulého století. A jedna teorie, proč nemají slovotepci rádi svobodnou společnost.

V socialismu nebo byrokracii závisí vše na moudrosti lidí, kteří rozhodují o životě druhých. To, co tito lidé neznají, se při rozhodování nebere v úvahu. A podle toho to taky vypadá, napsal kdysi dávno Ludwig von Mises.

Ludwig von Mises z rakouské ekonomické školy o důmyslné marxistické lži, nejsilnější třídě v kapitalismu, privilegované kastě v byrokracii a o nejlepší zbrani proti šílené socialistické agitaci.

Sociální sítě na jedné straně umožňují svobodu šíření informací, na druhé straně dávají prostor pro diskutabilní anonymitu. Podobný problém řešili lidé již v minulosti. Poslední rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu na dané téma k tomu navíc říká: nepodceňujte obyčejné lidi!

Ospravedlňování barbarského útoku na izraelské civilisty je výsledkem desítek let propagace rovnostářských ideologií nejen na univerzitách. Motto těchto teorií, že účel světí prostředky, je popřením principu individuální morálky. A malý výlet do historie.

Idea svobodného trhu Adama Smithe a její odnož, průmyslová revoluce, zbořily ideologické bariéry pokroku. Zničily společenský řád postavený na merkantilismu, ve kterém bylo stále větší množství lidí odsouzeno k bídnému stavu nouze. Aneb co v učebnicích často nepíší a socialisté neradi slyší.

Neúprosní kapitalisté 19. století nemohli nikoho nutit, aby pro ně pracoval. Lidé se nechali najímat, protože to málo bylo více než jejich stávající nic. Armádě nemajetných lidí umožnil kapitalismus vydělat si na skromné živobytí. Aneb netradiční pohled na průmyslovou revoluci od Ludwiga von Misese.

Konflikt mezi svobodou a totalitou, na jehož výsledku závisí osud civilizace, nebude vybojován v občanské válce nebo během revoluce. Je to konflikt idejí. Idea svobody ale sama bez podpory nezvítězí, napsal Ludwig von Mises před osmdesáti lety.

Matematicky neprůstřelný důkaz, že bez majetkové nerovnosti není blahobytu. Tedy pokud platí jedna draze zaplacená historická zkušenost.

K socialismu se dá podle Ludwiga von Misese dojít dvěma cestami. Jedna je revoluční, ale ta druhá, která předpokládá postupné zavádění státní kontroly, je výrazně nebezpečnější. Stejně jako Karel Marx uspěli její současní propagátoři v zabránění téměř jakékoli kritiky jejích předpokladů.