Jsou dva způsoby, jak snížit státní zadlužení. Argentina a USA se vydaly tou méně známou cestou. Vycházejí z poznatků, které přinesl středověký filozof Ibn Khaldun.

Kniha s názvem „Střet civilizací” vyšla v roce 1996. Podle ní bude největším protivníkem západní civilizace islám. Přesto nemá většina lidí na Západě o druhém nejrozšířenějším náboženství příliš detailní znalosti. Tady je několik základních informací.

Stručný průvodce konceptem džihádu aneb jak islám definuje příbytek míru a území války.

Těžko uvěřitelný příběh o sociálním inženýrství, které stálo statisíce lidských životů a nepředstavitelnou sumu peněz. S ponaučením, že diverzita je koncept obtížně slučitelný s osvícenskými představami o svobodné společnosti.

Wall Street Journal píše, jak snížení daní v Řecku umožnilo zemi předčasně splatit půjčky mezinárodních institucí a nastartovalo v dříve zbídačené krajině ekonomický růst. Ekonomická poučka, o které psal významný arabský filozof již před neuvěřitelnými 600 lety.

Sada citátů, které neztratily nic na své aktuálnosti. Na uklidnění, že se zbláznil svět, a ne průměrný občan. Že už před šesti sty lety dokonce i v Africe říkali, že na majetek se nemá sahat. A o skvěle prezentované perverzi.

Základní hybnou silou dějin je podle středověkého filozofa Ibn Khalduna společenská sounáležitost. Síla, která drží členy společnosti pohromadě a která jim velí v krajním případě položit svůj život. Tato síla určuje dějinný vývoj. Princip, na kterém je postavena, je třeba jej bránit.

Téměř neznámá kniha arabského filozofa stará více než 600 let varuje, že blahobyt není věčný a že ztratí-li společnost vůli bránit ideály, na základě kterých vznikla a rozvíjela se, prohraje. Ve své knize definoval hybnou sílu dějin, která určuje osud civilizací.