Následovníci Karla Marxe přišli s myšlenkou, že nejdříve je nutné ovládnout vzdělání a média. Že to sice bude trvat, ale má to větší šanci na úspěch než Marxova revoluce. Reakce řady studentských organizací na teroristický útok v Izraeli ukazuje, jak úspěšná strategie to je.

Od Karla Marxe přes Antonia Gramsciho až k idejím frankfurtské školy, podle jejíž not jede současné progresivní hnutí. A proč jsou velké korporace spojenci moderních marxistů.

New York Times uveřejnily v roce 1919 rozhovor s vrchním velitelem bolševické revoluce v Rusku, soudruhem Leninem. Lenin v rozhovoru otevřeně popisuje, jak plánují bolševici zničit kapitalismus za pomoci inflace a expertů.

Karel Marx měl více vlivu na současné události než jakýkoli jiný intelektuál moderní doby. Jeho ideje byly uvedeny v život s tragickými následky pro stamiliony lidí. Historik Paul Johnson ukazuje, na jak chatrných základech je postavena jeho teorie a jak málo toho věděl o skutečném životě dělníků.

Karel Marx nenáviděl kapitalismus z hloubi duše. V jednom dopise napsal svému příteli Bedřichu Engelsovi, že „ať už se stane cokoli, doufám, že buržoazie bude mít důvod pamatovat si po celou dobu své existence moje vředy”. Aneb málo známé kapitoly ze života největšího ideologa totality.

Britský historik Paul Johnson ve své knize popisuje Marxův soukromý život. Příběh člověka, který se nechával živit, muže, jehož rodiče s ním přerušili styky, nebo otce, který měl napjaté vztahy s vlastními dcerami a odmítl odpovědnost za nemanželského syna.

V říjnu roku 1989, ještě před listopadovými změnami, otiskly noviny New York Times článek, ve kterém popisují pomalý, ale trvalý postup Marxových vyznavačů vzdělávacím systémem. Zajímavé čtení s odstupem více než třiceti let.

Marxista Antonio Gramsci odvrhl revoluční strategii k dosažení vítězství socialismu. Nahradil ji teorií postupného ovládnutí různých institucí občanské společnosti a zejména škol. Volební preference podle věkových skupin v amerických volbách dokazují, že jeho strategie je úspěšná.

K socialismu se dá podle Ludwiga von Misese dojít dvěma cestami. Jedna je revoluční, ale ta druhá, která předpokládá postupné zavádění státní kontroly, je výrazně nebezpečnější. Stejně jako Karel Marx uspěli její současní propagátoři v zabránění téměř jakékoli kritiky jejích předpokladů.

Následovníci Karla Marxe přišli v šedesátých letech minulého století s řadou inovativních myšlenek. Podle nich bude spravedlivá společnost taková, která straní levici. Informace, které budou lidé dostávat, musí být upraveny. Jako kdyby současný svět jel přesně podle návodu frankfurtské školy.