Takzvané Catovy dopisy je soubor novinových článků, které inspirovaly americké osadníky, aby zavrhli anglického krále a vyhlásili nezávislost. Svoji popularitu si získaly jednoduchým jazykem a demonstrací principů svobody na příkladech každodenního života.

Rozhodnutí soudu z minulého týdne označují někteří komentátoři jako přelomové v boji proti diktátu úředníků. Soud řekl, že nevolení státní úředníci nemohou sami rozhodovat o dalekosáhlých zelených opatřeních. Svým rozhodnutím tak i do budoucna omezil jejich pravomoc při zavádění nových regulací.

Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu je spíše než čímkoli jiným hodinou občanské nauky na téma rozdělení moci v demokratické společnosti. Co by měli rozhodovat volení zástupci lidu a co lidem nevolení soudci. A proč. Text soudního rozhodnutí se tématu obsáhle věnuje.

Je právo na potrat ústavním právem stejně jako například právo na spravedlivý proces? Tuto otázku rozhoduje v současnosti americký Nejvyšší soud. Návrh jeho rozhodnutí unikl tento měsíc do tisku. Takto zdůvodňuje soudce Alito v návrhu rozsudku, že právo na potrat není v Ústavě zakotveno.

Založení USA versus francouzská revoluce. Praktická implementace rozdílných představ o tom, jak má a může fungovat společnost. Myšlenky Adama Smithe proti přesvědčení Jean J. Rousseau.

Nenávistná řeč, moderně „hate speech”, nemůže být v USA trestána, neboť spadá pod ochranu prvního dodatku Ústavy, který chrání svobodu slova. Nenávistné projevy, které by v mnoha jiných zemích byly trestné, v USA projdou.

Souce Nejvyššího soudu Louis Brandeis měl české rodiče a byl významným obhájcem svobody slova. Byl to on, kdo přišel s dobře odůvodněným tvrzením, že odpovědí na odpudivé názory nesmí být ticho vynucené hrozbou nebo zákonem. Ticho vynucené zákonem nazval demonstrací síly v té nejhorší podobě.

Rozhodnutí, ve kterém se soud zastal členů Ku Klux Klanu, kteří obhajovali vyhnání černochů, se stalo základem pro současný výklad svobody slova v USA. Soud v podstatě řekl, že odporný projev nelze trestat jen proto, že je odporný. Svoboda je natolik důležitá, že to společnost musí strpět.

„Kongres nesmí přijmout žádný zákon omezující svobodu projevu." Tato věta v prvním dodatku americké Ústavy definuje svobodu projevu v USA. Názory soudců, kteří ji v přelomových případech hájili, mají co říci i dnes.

Nejvyšší soud USA oznámil, že bude zkoumat ústavnost nedávno přijatého zákona státu Mississippi, který až na výjimky zakazuje potraty po 15. týdnu těhotenství. Konečné rozhodnutí jistě vyvolá bouřlivé reakce, neboť potvrdí či vyvrátí jeden z nejspornějších soudních rozsudků minulosti starý 50 let.