To, čím se vyznačovala inspirativní období minulosti, ve kterých se zrodila Evropa dneška, popsal anglický filozof Stuart Mill. Pro někoho možná překvapivě se tato období vyznačovala širokou svobodou slova, pod jejíž ochranou se různé názory mohly utkávat v souboji idejí a posunovat Evropu vpřed.

Stuart Mill popsal v 19. století čtyři dobré důvody, proč je svoboda slova důležitá. Navíc poukázal na to, že pomluvám jsou nejčastěji vystaveni lidé, kteří zastávají nepopulární názory, a že tito lidé musí na rozdíl od svých kritiků používat velice střídmý jazyk. Jinak si to odskáčí.

Nejvýznamnější anglický filozof 19. století John Stuart Mill napsal esej o svobodě, který nese název „On Liberty”. I dnes zajímavé čtení.

Anglická vláda chce tvrdě trestat příspěvky na sociálních sítích, které jsou podle ní nenávistné. O střetu svobody a autority píše nejvýznamnější anglický filozof 19. století John Stuart Mill. Jeho dílo vyšlo v roce 1859.

Nenávistná řeč jako právní termín v USA neexistuje a Nejvyšší soud opakovaně rozhodl, že výrazy, které by v Evropě vyvolaly trestní postih, jsou chráněny. Přehled klíčových rozsudků a argumentů na dané téma.

Demokracie je obtížnou formou vládnutí, protože lidé musí být ochotni strpět ve vládě někoho, s kým bytostně nesouhlasí nebo koho z duše nenávidí. V době nábožensky motivovaného násilí napsal Voltaire, že tolerance je první pravidlo humanity.

Před sto lety napsal významný americký novinář Walter Lippmann, že krize západní společnosti je krizí novinařiny. Z novinářů se podle něj stali agitátoři, kteří rezignovali na svoji povinnost publikovat zprávy.

Stát ve službách jedné strany, vyhazování lidí za nesprávné názory, zákaz propagace fosilních paliv a o poslancích, kteří se bojí veřejně hlasovat. Tak postupuje demokracie v západních zemích.

Režisér Miloš Forman utekl ze socialistického Československa a natočil v USA film, který je oslavou principu svobody slova. Nese název Lid versus Larry Flynt. Možná jej lze chápat i jako návod, jak poznat, zda to někdo myslí s demokracií opravdu vážně.

Univerzita v Chicagu zřídila v roce 1967 takzvanou Kalvenovu komisi, která se zabývala svobodou slova na vysokých školách. Na závěr vydala zprávu, která byla opakovaně zmíněna během nedávné diskuze o propalestinských protestech na univerzitách. Možná má co říci i dnes.