Komunisté zavedli takzvaný pendrekový zákon, progresivní demokraté mají institut nenávistné řeči. Cíl je stejný. Dostat jednoduchou zákonnou možnost umlčet názorovou opozici. Do definice nenávistné řeči se vejde řada věcí. Soud s nejdelší tradicí ochrany svobody slova na to má jiný názor.

Americký Nejvyšší soud řešil během posledních více než dvou set let desítky případů týkajících se svobody slova. Jeho závěry by pravděpodobně moderní obhájce demokracie překvapily.

Soudní spor, který vešel do historie pod jménem obžalovaného tiskaře Johna Zengera, je jednou z nejdůležitějších událostí, která formovala americký názor na svobodu slova. Nabízí zajímavé historické paralely.

Ano, téměř takhle doslova to napsal jeden z největších básníků historie John Milton. Ve své slavné řeči v anglickém parlamentu, ve které brojil proti tehdejšímu cenzurnímu zákonu.

Westminsterský zákoník přijatý za vlády Plantagetů zakazoval pomlouvačné zprávy. Komise královských úředníků na jeho základě pronásledovala královy protivníky. Aneb kdo se z historie nepoučí, je odsouzen k jejímu opakování.

Americký Kongres ustavil výbor, který má zkoumat vládní cenzuru nepohodlných názorů. Před výborem vystoupil kandidát na prezidenta za Demokratickou stranu Robert Kennedy Jr. Jeho kolegové ze strany se snažili zabránit tomu, aby mohl promluvit.

Americký Nejvyšší soud potvrdil ve svém rozhodnutí, že umělec má právo odmítnout zakázku pro někoho, s jehož názory nesouhlasí. Aneb že sexuální menšiny nemohou nutit každého, aby jim vyhověl.

V USA probíhá soudní spor, ve kterém je americká federální vláda obviněna z rozsáhlé cenzury nepohodlných názorů. Soud vydal tento týden předběžné opatření, kterým zakazuje vládě, aby sociálním sítím říkala, jaké názory mají potlačovat.

George Orwell napsal na konci druhé světové války předmluvu ke svému románu „Farma zvířat”. Z neznámých důvodů vyšla až v roce 1972. Přesně v ní popisuje aktuální boj z dezinformacemi, kdy se média hlavního proudu obávají, že by někdo mohl hlásat jiné názory.

Takzvané „Hnutí sta květů” bylo období svobody slova v Číně v minulém století. Jak dlouho asi tak trvalo a jak skončilo?