USA, Francie i Německo reagovaly na záměry nového majitele Twitteru, který chce aplikaci otevřít všem názorovým proudům. A další střípky z minulého týdne.

Murray Rothbard z rakouské ekonomické školy přišel po pádu komunistických režimů ve východní Evropě s myšlenkou, že novým nepřítelem svobodné společnosti je liberální levice ve všech svých podobách. Její progresivní program je svým způsobem novodobé náboženství, se kterým je nutné bojovat.

Anglická „Magna Carta Libertatum" se liší od francouzské „Deklarace práv člověka". Jedna se vyznačuje panickou hrůzou z neomezené moci panovníka, druhá chce zavést lepší svět na zemi. Francouzská deklarace také dokazuje, že výjimky ze svobody slova vedou spíše k děsivým koncům.

Svoboda slova nemá největší cenu, když se lidé baví o počasí. Nebo o plánech na víkend. Má nejvyšší hodnotu, když společnost hledá pravdu v diskuzi o důležitém tématu. Čím složitější je téma, tím důležitější je vyslechnout všechny názory včetně těch možná okrajových.

Murray Rothbard byl představitelem rakouské ekonomické školy. V roce 1954 napsal krátký esej, ve kterém argumentuje, že dominují-li levicové myšlenky ve státních institucích a veřejném prostoru, může svobodu zachránit nejsnáze demagog.

Voltaire je možná nejvíce známý díky citátu, který ve skutečnosti neřekl a ve kterém hájí právo každého říkat věci, se kterými ostatní nesouhlasí. Méně známý je jeho esej s názvem „Tolerance". Ten by ovšem měl být zařazen na seznam povinné četby pro všechny demokraty.

Tři smrtelně nebezpečné mýty, které ohrožují svobodnou společnost. První je pochopitelný, protože zřejmých věcí si člověk nikdy neváží. Druhý bude s lidstvem navždy a je možné jej udržet pod kontrolou pouze usilovnou argumentací. Třetí mýtus je jasně chybný, ale stojí proti němu lidská domýšlivost.

Není-li nutné obhájit názor ve faktické diskuzi, vládne se snáze, ale na konci jsou miliardové škody, mrtví lidé, ztráta důvěry ve veřejné instituce a obětované děti. Tak lze interpretovat některé články ze světového tisku z tohoto týdne.

Dobrá zpráva: žádná z katastrofických předpovědí minulého století se nenaplnila. Byly jich vysoké desítky, počítáme-li pouze ty, které byly publikovány respektovanými vědci nebo vědeckými institucemi. Zde je jejich limitovaný výběr.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Ronald Coase napsal před padesáti lety esej, ve kterém argumentuje, že intelektuálové mají rádi svobodu slova zejména z důvodu vlastní samolibosti, a protože trh s myšlenkami a idejemi více či méně kontrolují.