V listopadu roku 2020 pronesl soudce amerického Nejvyššího soudu projev na téma svoboda v době pandemie. Varoval před jejím zneužitím k omezení svobod jednotlivce a k nastolení vlády expertů. O více než rok později je možné posoudit, nakolik se jeho obavy naplnily.

Nejen titulky v médiích. Rok 1977: „Marné snahy ztroskotanců a samozvanců." Rok 2021: „Holocaust a cynismus radikálních antivaxerů."

George Orwell, Richard Feynman, Henry Ford a další osobnosti minulosti k tématům, která budou nepochybně aktuální i v novém roce.

Ursula von der Leyen, australský premiér a další pro veselejší pátek.

Zatím ano. Nicméně soudce amerického Nejvyššího soudu C. Thomas v rozhodnutí z dubna tohoto roku prohlásil, že stávající právní úprava nemusí být dostačující a je v rozporu s historickou tradicí regulace podobných firem.

Nenávistná řeč, moderně „hate speech”, nemůže být v USA trestána, neboť spadá pod ochranu prvního dodatku Ústavy, který chrání svobodu slova. Nenávistné projevy, které by v mnoha jiných zemích byly trestné, v USA projdou.

Souce Nejvyššího soudu Louis Brandeis měl české rodiče a byl významným obhájcem svobody slova. Byl to on, kdo přišel s dobře odůvodněným tvrzením, že odpovědí na odpudivé názory nesmí být ticho vynucené hrozbou nebo zákonem. Ticho vynucené zákonem nazval demonstrací síly v té nejhorší podobě.

Slavný román G. Orwella Farma zvířat byl vydán v roce 1945. Je satirickým podobenstvím stalinského Ruska a drtivou kritikou totalitních režimů. Zapomenutá předmluva napsaná samotným Orwellem kritizuje cenzuru vyvolanou tlakem veřejného mínění. A zmiňuje i dnes oblíbené 'falešné zprávy'.

Rozhodnutí, ve kterém se soud zastal členů Ku Klux Klanu, kteří obhajovali vyhnání černochů, se stalo základem pro současný výklad svobody slova v USA. Soud v podstatě řekl, že odporný projev nelze trestat jen proto, že je odporný. Svoboda je natolik důležitá, že to společnost musí strpět.

„Kongres nesmí přijmout žádný zákon omezující svobodu projevu." Tato věta v prvním dodatku americké Ústavy definuje svobodu projevu v USA. Názory soudců, kteří ji v přelomových případech hájili, mají co říci i dnes.