Napsal francouzský diplomat a historik Alexis de Tocqueville. Svoboda slova podle něj není na stejné úrovni jako například ctnost. Je velmi potřebná, ale ne proto, že přináší jen dobro, ale zejména proto, že je schopná zabránit velkému zlu.

Francouzský historik Alexis de Tocqueville napsal v první polovině 19. století pojednání o demokracii, které se stalo klasikou. Varuje v něm před pozvolným odevzdáváním individuálních svobod do rukou opatrovnického státu.

John Adams, druhý prezident USA, poměrně přesvědčivě argumentoval, že demokracie není úplně jednoduchý způsob vládnutí. Podle něj existují po staletí známé principy spravedlivé vlády a je povinností zákonodárců je pečlivě studovat.

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus-omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Svoboda slova vznikla, aby lidé měli alespoň nějaký nástroj na svoji obranu před špatnou vládou. To byl historický důvod jejího vzniku. A o nebezpečí, o kterém věděli již před 250 lety a jež pramení z toho, že vláda může zakazovat s vágním odůvodněním názory, které se jí nelíbí.

Černoch na plakátu z Václavského náměstí má být důvodem pro trestní stíhání politika. V zemi, která je symbolem svobody, 250 let zkoušeli, jak svobodu slova uplatňovat v praxi. Nechají se místní demokraté inspirovat zkušenostmi ze zahraničí, nebo jsou si jisti, že už toho vědí dost?

Deklarace OSN z roku 2016 varuje před tím, že boj proti extremismu může být zneužit k omezení svobody slova. Následné deklarace už tak odvážné nebyly. A o článku v německém Die Welt od Elona Muska, který vyvolal malý poprask.

Citát je z pera americké spisovatelky Laurie Anderson. Zajímavým pokusem je zadání hesla „příklady dobré cenzury” do Googlu. Výsledek je vlastně nepřekvapivý. Stejně tak historické poznání, že dnešní kontroloři dezinformací jsou moderní variantou středověkých paličů knih. Příkladů je nepočítaně.

Může soukromá firma jako Facebook mazat libovolně příspěvky? Anglosaská praxe, která se formovala stovky let, vychází z poznání, že existuje rozdíl mezi vydavatelem, zprostředkovatelem a firmami, které mají charakter takzvaného „veřejného přepravce”.

Anglický filozof Roger Scruton upozornil ve své knize, že velkým úspěchem levice je transformace jazyka, který potom může sloužit jako nástroj v boji proti opozici. Francouzská historička zase přišla s teorií „dřevěného jazyka”, jehož cílem je ochránit ideologii od střetu s realitou.