Východní pobřeží USA zažilo v květnu akutní nedostatek benzínu. Prvotním impulsem byl útok hackerů na ropovod Colonial, který musel 7. května zastavit provoz. Absolutní kolaps dodávek a zavřené pumpy ale vyvolaly státní regulace, které následovaly.

Kapitalismus zvyšuje příjmovou nerovnost, neboť dává lidem svobodu tvrdě pracovat nebo vymyslet něco nového, po čem budou ostatní šílet. Přesto nerovnost mezi lidmi snižuje. Díky svojí efektivitě umožnil kapitalismus širokým masám přístup k věcem, které si dříve užívaly pouze privilegované vrstvy.

Regulovaný nájem je oblíbeným způsobem, jak omezit vlastnická práva s vidinou lepšího světa. Politicky se jedná o populární krok, protože jeho zdůvodnění je velmi snadné. Výsledky studie regulace nájmů v San Francisku ukazují, že výsledky zdaleka neodpovídají definici větší spravedlnosti.

Známí obhájci svobodného trhu a minimálních zásahů státu nenáviděli příjmovou nerovnost, kterou trh vytváří, stejně jako zastánci rovnostářských teorií. Rozdíl mezi obhájci svobodného trhu a zastánci rovnostářských teorií je v tom, co jsou ochotni obětovat.

Od dávných věků se stát domníval, že je téměř všemocný. Antický Řím nebyl výjimkou. Ve snaze pomoci svým občanům vstupoval stát opakovaně do záležitostí všedního dne. Gracchův zákon o cenách obilí a Diokleciánův edikt poskytují ukázkovou lekci, jak to v takových případech dopadne.

Adam Smith si o podnikatelích překvapivě nemyslel nic dobrého. Přesto ve své knize Bohatství národů obhajuje systém, který právě těmto podnikatelům dává maximální svobodu v jejich podnikání. Není v tom rozpor?

F.Hayek na základě své teorie rozptýlených informací tvrdil, že plánovaná ekonomika se nikdy nevyrovná svobodnému trhu. Důkazem, že měl pravdu, jsou obyčejné džíny a ochucený tvaroh.

Chcete-li velmi dobře porozumět základnímu principu ekonomie, nemusíte studovat žádná složitá skripta. Dejte si kávu, usaďte se před televizi a pustťe si oskarový film Pearl Harbor. Zhruba v jedné třetině filmu je scéna, která z vás v podstatě udělá experta.