Jasně definovaná a nedotknutelná majetková práva jsou základním předpokladem rozvoje společnosti. Taková je zkušenost amerických kolonistů po vzniku USA. Prvním zákonem, který přijali, nebyla ústava, ale zákon, jenž dosud nevídaným způsobem chránil vlastnická práva.

Američané si 4. července připomínají den, kdy v roce 1776 vyhlásili nezávislost na Velké Británii. Z britské kolonie se během zhruba jednoho století stala světová velmoc. Její úspěch je podle historiků postaven na čtyřech základních pilířích.

Argentinský prezident promluvil na ekonomickém fóru v Madridu. Ve svém projevu předložil důkazy, že myšlenky svobodné ekonomiky fungují, neboť Argentina ve druhém kvartálu roste o 8 %. Výraz „parazité“ v projevu skutečně padl. Evropa byla zmíněna jako odstrašující příklad uregulované ekonomiky.

Jednu z odpovědí dává francouzský filozof Voltaire. Ve svých esejích o tom, co ho zaujalo, když pobýval v Anglii, vyzdvihuje například fakt, že Angličané byli v té době prvním národem, který dokázal omezit moc státu.

Netradiční odpověď na otázku, co je spravedlivého na tom, že Elvis Presley vydělával více než Albert Einstein, od velké obhájkyně svobody jednotlivce, americké spisovatelky Ayn Rand.

V okamžiku, kdy vláda svými regulacemi zmrzačí trh natolik, že přestane fungovat, vynoří se spásná myšlenka, že problém vyřeší kontrola cen. Nebo nějaká další regulace. Přestože historie říká, že to dopadne vždy stejně. Aneb od římského císaře Diokleciána k francouzským revolucionářům.

Podle španělského profesora Huerta de Soty vedou zastánci silného státu kulturní válku proti všem pilířům západní společnosti. Ale nejen to. Celý systém publikování odborných článků, jejich recenzování a způsob udělování akademických titulů jsou postaveny na oddanosti ideologii silného státu.

To tvrdí španělský ekonom Huerta de Soto. Ekonomické modely o stovkách proměnných se snaží modelovat lidské chování, jako by svobodní lidé byli robotičtí tučňáci v nějaké hře, kteří mechanicky reagují na podněty sociálních inženýrů ve službách státu.

Ve Španělsku existovala ve středověku mocná organizace pastevců ovcí s názvem Mesta. Královský dvůr ji za pomoci různých regulací masivně podporoval. Na konci byl hladomor a podle některých historiků zaostávání Španělska za zbytkem Evropy při rozvoji průmyslu. Může Evropa dneška zaostat podobně?

Učebnicovým příkladem služby, kterou nezvládne soukromá firma, mají být majáky. Přesto byly v Anglii dlouhou dobu úspěšně provozovány soukromými společnostmi. Nositel Nobelovy ceny Ronald Coase upozornil na to, že se ekonomové často spokojí s teoriemi bez ohledu na zkušenosti z reálného světa.