Tato věta zazněla v argentinském parlamentu tento týden, když prezident Javier Milei představoval poslancům rozpočet na rok 2025. Jeho projev je jednoduchou a zajímavou lekcí z ekonomie a povzbudivou demonstrací toho, že ještě existují politici, kteří se nebojí.

Neboli o tom, že nerovnost je ostruha, která posunuje lidstvo k rovnosti. O tom psal francouzský ekonom a novinář Frédéric Bastiat před téměř dvěma sty lety.

Ludwig von Mises z rakouské ekonomické školy tvrdí, že ano. Podle něj obdivuhodná civilizace minulosti zanikla, protože nebyla schopná přizpůsobit svůj morální a právní systémem požadavkům tržní ekonomiky.

Málo známé ekonomické desatero vyjmenovává deset věcí, které stát s oblibou dělá, ale které ničemu a nikomu nepomohou. Inspiroval se jím i Ronald Reagan.

Kniha „Leave me Alone”, kterou před několika lety vydala univerzita v Chicagu, přináší netradiční odpověd na otázku, co stálo za historicky nevídaným nárůstem bohatstvím západní civilizace.

Návrh zákona, podle kterého by měl stát ručit za příjem z nájmu, je učebnicovým příkladem nejméně čtyř principů sociálního inženýrství a ukázkou takzvané zákonné loupeže, jejíž definice spatřila světlo světa před dvěma sty lety.

V socialismu nebo byrokracii závisí vše na moudrosti lidí, kteří rozhodují o životě druhých. To, co tito lidé neznají, se při rozhodování nebere v úvahu. A podle toho to taky vypadá, napsal kdysi dávno Ludwig von Mises.

V Davosu probíhá setkání Světového ekonomického fóra, na kterém se sešli političtí a podnikatelští lídři z celého světa. Malá ukázka ze dvou z těch mnoha projevů, které ve Švýcarsku zazněly: argentinský prezident Javier Milei a Ursula von der Leyen.

Poutníci z lodi Mayflower nejenže založili tradici svátku díkůvzdání, ale jako jedni z prvních se pokoušeli zavést nefalšované socialistické hospodářství. Díky deníku guvernéra osady jsou jejich zkušenosti velice dobře zdokumentovány.

Mnoho kritiků tvrdí, že svobodný trh se svým trestáním neúspěšných podniků představuje neosobní monstrum. Že je to džungle, ve které platí jediný zákon, a to je zákon silnějšího. A že bez zásahu moudrého státu silný sežere slabého. Je to opravdu tak?