Anglický ústavní soud potvrdil to, co ví každý normální člověk. Plus další zprávy ze světa: tunel zvaný neziskovky, Harvard se staví na odpor, méně peněz na strašení globálním počasím a zábavné kreativní účetnictví ve Španělsku.

Amerika možná dospěla k závěru, že se okénko, kdy má ještě dostatek ekonomické a vojenské síly, aby zastavila vzestup Číny, rychle zavírá. Obchodní deficity a situace na Ukrajině jsou pouze jedním z mnoha aspektů šachové partie, která může formovat budoucnost.

Rozhodně to tak vypadá. Události posledního týdne naznačují, že doby, kdy Čína vyráběla všechno od špendlíků po tanky a Amerika se chlubila moderní servisní ekonomikou, kde všichni lidé šťastně hledí do mobilů, je pryč. Co na to Evropa? Hledí!

Američané podporují redukci státních výdajů, zábavný skandál v CIA, o povoleném vměšování do voleb a názorový obrat ve Washington Post. Ve Francii zakázali konzervativní televizi, v Británii musel Apple omezit šifrování dat ukládaných v cloudu a v Německu po volbách opět prosazují otevřené hranice.

Čínský prezident Si Ťin-Pching se setkal se svým americkým protějškem v San Francisku. Jedním z témat byla klimatická krize. Na jednoduché zobrazení postojů obou aktérů stačí jediný graf.

Čínská kulturní revoluce je nepřeberným zdrojem historických zkušeností aneb jak historicky končí boj proti dezinformacím.

Během čínské kulturní revoluce v šedesátých letech minulého století využil Mao Ce-tung revolučními myšlenkami odkojené studenty, aby rozpoutali několik let trvající boj proti všemu tradičnímu. Studentské Rudé gardy od něj dostaly volnou ruku zničit prakticky cokoli.

„ Divide et impera” neboli „rozděl a panuj” je politická strategie, kterou historici připisují římskému Juliu Caesarovi. K dokonalosti ji ovšem dotáhl Mao Ce-tung během čínské kulturní revoluce. Jakákoli podobnost s čímkoli je vyloučena.

Všichni mohou říkat, co si myslí, noviny o tom napíšou, lidé si to přečtou a pak si na to udělají nějaký názor. Vědí, že výběrem informací lze hodně věcí ovlivnit, a proto se nespoléhají jen na jeden informační kanál. Na konci by měl zvítězit nejpřesvědčivější argument.

Dva příběhy o státní politice a jejích nezamýšlených důsledcích, které by ovšem byly každému jasné, kdyby byla diskuze o různých řešeních problému povolena.