Zákulisí politického dění posledních dní. Kalifornské překvapení nebo Trump versus papež. Plus další zprávy za světa, včetně pátečního polobulváru.

Co myslel americký prezident „světovým resetem”, o kterém psal o víkendu? Jak spolu souvisí Panamský průplav, Malacký průliv a události v Íránu.

Bývalý britský premiér Tony Blair označil spojení levice s islamisty za velký problém, Německo doufá v odchod velké části imigrantů a konec diverzity u amerických demokratů.

I tak lze interpretovat článek ve Washington Post, který vyšel na konci minulého týdne. Vyvolal poměrně velké překvapení, protože se v podstatě jako jediný postavil proti jednotnému pohledu médií hlavního proudu.

Lidé volili v komunálních volbách ve Francii a ve dvou zemích v Německu, v celostátních volbách v Dánsku a v Itálii rozhodovali v referendu o justiční reformě. Plus něco málo z USA.

Princip „qui tam” se poprvé objevil v antickém Římě. V USA jej zavedl prezident Lincoln, protože chtěl zabránit dodávkám nekvalitní výstroje pro armádu. Tento týden oprášil qui tam Bílý dům.

Média tvrdí, že americká vláda podcenila reakci Íránu, a Bílý dům obviňuje média z toho, že vědomě publikují lživé informace.

Americký prezident pronesl svůj každoroční projev o stavu Unie. Výběr klíčových momentů. V Mexiku padl v boji s policií vůdce obávaného kartelu CJNG. Americká válka s drogovou mafií vstoupila do bodu, ze kterého možná není návratu.

Americký Nejvyšší soud rozhodl v pátek, že dovozní tarify, které prezident uvalil v dubnu loňského roku na řadu zemí, nebyly v souladu se zákonem. Bílý dům rozhodnutí nepřekvapilo a obratem představil záložní plán. Historický kontext a alternativní pohled.

Bílý dům zrušil Obamovu vyhlášku. Podle médií se jedná o ránu snahám zmírnit dopady klimatické změny. Podle předcházejících rozhodnutí Nejvyššího soudu je to spíše návrat k nejdůležitějšímu demokratickému principu, na kterém v Evropě leží stále větší vrstva prachu.