Téměř to vypadá, jako by se v minulosti potýkali s podobnými problémy jako současný svět. A co o tom napsal třeba Ernest Hemingway.

Na obranu svobodné nerovnosti, která je nakonec rovnější a spravedlivější než cokoli jiného, co kdy lidstvo vymyslelo.

Idea svobodného trhu Adama Smithe a její odnož, průmyslová revoluce, zbořily ideologické bariéry pokroku. Zničily společenský řád postavený na merkantilismu, ve kterém bylo stále větší množství lidí odsouzeno k bídnému stavu nouze. Aneb co v učebnicích často nepíší a socialisté neradi slyší.

Neúprosní kapitalisté 19. století nemohli nikoho nutit, aby pro ně pracoval. Lidé se nechali najímat, protože to málo bylo více než jejich stávající nic. Armádě nemajetných lidí umožnil kapitalismus vydělat si na skromné živobytí. Aneb netradiční pohled na průmyslovou revoluci od Ludwiga von Misese.

Svět je nespravedlivý. Někdo se narodí do bohaté rodiny, jiný nezaměstnané rozvedené matce. Mozart má dar od Pána Boha, na druhém ten nejvyšší šetřil. Co je na tom spravedlivého? Nic. Ale byrokratický stát spravedlnost nepřinese, pouze sebere lidem svobodu.

Tohle říkal již Adam Smith, který se narodil přesně před tři sta lety. Svojí kritikou v té době dominantní teorie merkantilismu umožnil dosud nevídaný růst blahobytu. Jeho dvě klíčové knihy jsou esencí svobody a prosperity.

Základní teorii, proč tomu tak je, představil Adam Smith ve svých dvou klíčových dílech. Je paradoxem, že sociální inženýrství je stále předmětem nekonečných pokusů, přestože důkazy, že Adam Smith měl pravdu, má každý ve svém okolí. Na rozdíl třeba od důkazu teorie relativity.

Vláda zablokovala přístup k několika českým webům, které podle ní šířily ruské dezinformace. V zemi, která teprve před 33 lety svrhla režim, ve kterém se lidé každý večer upínali k dezinformacím na Hlasu Ameriky, jde o děsivý krok. 'Demokratičtí' cenzoři však vycházejí ze zcela chybného předpokladu.

Marketingovým úspěchem s dalekosáhlými dopady je úspěšné zničení pověsti slova zisk. Téměř všichni dělají téměř všechno pro peníze, ale když se někdo přizná, zní to, jako kdyby měl mor a lepru dohromady. Sám Albert Einstein nazval zisk zdrojem veškerého zla. Ale proč?

Svobodná společnost umožňuje každému uplatnit svoje schopnosti při hledání vlastního štěstí. Přes kritiku o koncentraci bohatství přinesla širokým vrstvám materiální blahobyt. A. Smith byl první, který vyzdvihl její opomíjenou vlastnost: schopnost dobře fungovat bez nutnosti měnit lidi k lepšímu.