Když schází argumenty, je lepší vyvolat dojem, že nějaký názor je morálně hodnotnější. Pomůže to vyřešit argumentační nouzi a názorového oponenta to automaticky zažene do defenzívy. Vyzkoušený trik při diskuzích o rozšiřování role státu.

Svobodná společnost umožňuje každému uplatnit svoje schopnosti při hledání vlastního štěstí. Přes kritiku o koncentraci bohatství přinesla širokým vrstvám materiální blahobyt. A. Smith byl první, který vyzdvihl její opomíjenou vlastnost: schopnost dobře fungovat bez nutnosti měnit lidi k lepšímu.

Americký ekonom Thomas Sowell upozorňuje ve své knize Knowledge and Decisions na logické chyby, které udělal Karel Marx při konstrukci své kritiky kapitalismu a svobodného trhu. Je to naprostá ignorance přínosu tvořivé lidské mysli a neznalost základních pravidel statistiky.

Ani největší zastánci svobodného trhu v čele s F. Hayekem netvrdili, že jej má společnost nechat bez dozoru. Přestože jsou často prezentováni jako zapřisáhlí odpůrci jakýchkoli zásahů státu, opak je pravdou. Nikdy neříkali, že metoda uspořádání laissez faire, tedy nechte trh být, je správná.

Známí obhájci svobodného trhu a minimálních zásahů státu nenáviděli příjmovou nerovnost, kterou trh vytváří, stejně jako zastánci rovnostářských teorií. Rozdíl mezi obhájci svobodného trhu a zastánci rovnostářských teorií je v tom, co jsou ochotni obětovat.

Spor o roli elit ve společnosti se táhne po staletí. Na jedné straně stál například zakladatel moderní ekonomie A. Smith, na druhé francouzský filozof 18. století J. Rousseau. Jedním z bodů sporu je, zda se průměrný člověk zvládne starat sám o sebe, nebo zda potřebuje rady moudrých.

Touha po sociální spravedlnosti je skryta v každé lidské bytosti. F. Hayek ve svém pozdním díle upozorňuje, že ďábel je skryt jako vždy v detailu. Jak obtížná, ne-li nemožná, je její definice. A že použití slova sociální nedává tomu, kdo jej při diskuzi první použije, žádnou morální výhodu.

Otázka, jak vzniká chudoba, je u všech, kdo ji kladou, důkazem nepochopení fungování lidské společnosti. Otázka totiž předpokládá, že někde existuje nějaký objem bohatství, který zmizel nebo si ho někdo přivlastnil, a tím vznikla chudoba. Bylo by hezké, kdyby to tak bylo, ale není.

Knihu Osudná domýšlivost napsal F. Hayek, významný představitel rakouské školy, jako svoje poslední dílo, jež mělo shrnout jeho celoživotní kritiku socialismu. Vydal ji 44 let poté, co spatřila světlo světa jeho pravděpodobně nejznámější kniha Cesta do otroctví. Proč zvolil název Osudná domýšlivost?

Rozdělení bohatství je ve svobodné tržní společnosti nakonec nejmorálnější. I s těmi výjimkami. Spravedlivé úplně není, protože mnohdy hraje roli náhoda a štěstí. Ale je stejně spravedlivé nebo nespravedlivé jako to, že někdo vypadá jako Brad Pitt, a někdo ne.