Zakladatel rakouské ekonomické školy L. Mises přednesl v roce 1952 projev, ve kterém argumentoval, že největším problémem ekonomického rozvoje jsou překážky, které brání svobodné akumulaci kapitálu.

F. Hayek nazval jeden svůj esej Konec pravdy. Jedním z příznaků jejího konce je to, že se již nehledá, ale předkládá. Několik velmi konkrétních příkladů z tohoto týdne.

Konec pravdy je jednou z kapitol knihy F. Hayeka Cesta do otroctví. F. Hayek v ní nemilosrdně kritizuje intelektuální pýchu všech, kteří se domnívají, že pravda se pouze předkládá. Zároveň říká, že vědci jsou mnohdy mezi prvními, kteří se dají do služeb totality.

Esej o tom, proč se v totalitních systeméch dostanou nahoru jen ti nejhorší, je kapitolou číslo 10 Hayekovy knihy Cesta do otroctví. Možná pouze zajímavá historická exkurze, možná ponaučení i pro dnešní dobu.

Když schází argumenty, je lepší vyvolat dojem, že nějaký názor je morálně hodnotnější. Pomůže to vyřešit argumentační nouzi a názorového oponenta to automaticky zažene do defenzívy. Vyzkoušený trik při diskuzích o rozšiřování role státu.

Svobodná společnost umožňuje každému uplatnit svoje schopnosti při hledání vlastního štěstí. Přes kritiku o koncentraci bohatství přinesla širokým vrstvám materiální blahobyt. A. Smith byl první, který vyzdvihl její opomíjenou vlastnost: schopnost dobře fungovat bez nutnosti měnit lidi k lepšímu.

Americký ekonom Thomas Sowell upozorňuje ve své knize Knowledge and Decisions na logické chyby, které udělal Karel Marx při konstrukci své kritiky kapitalismu a svobodného trhu. Je to naprostá ignorance přínosu tvořivé lidské mysli a neznalost základních pravidel statistiky.

Ani největší zastánci svobodného trhu v čele s F. Hayekem netvrdili, že jej má společnost nechat bez dozoru. Přestože jsou často prezentováni jako zapřisáhlí odpůrci jakýchkoli zásahů státu, opak je pravdou. Nikdy neříkali, že metoda uspořádání laissez faire, tedy nechte trh být, je správná.

Známí obhájci svobodného trhu a minimálních zásahů státu nenáviděli příjmovou nerovnost, kterou trh vytváří, stejně jako zastánci rovnostářských teorií. Rozdíl mezi obhájci svobodného trhu a zastánci rovnostářských teorií je v tom, co jsou ochotni obětovat.

Spor o roli elit ve společnosti se táhne po staletí. Na jedné straně stál například zakladatel moderní ekonomie A. Smith, na druhé francouzský filozof 18. století J. Rousseau. Jedním z bodů sporu je, zda se průměrný člověk zvládne starat sám o sebe, nebo zda potřebuje rady moudrých.