To je ideologie bruselských sociálních inženýrů a jejich pomocníků, kteří stojí s plamenem v oku na počátku křivky poznání. Jsou nebezpeční, protože dávný instinkt velí lidem přemýšlet spíše o tom, jak má být porcován mamut, než o svobodné spolupráci, která vede k většímu bohatství pro všechny.

To je závěr, ke kterému dospěl francouzský diplomat Alexis de Tocqueville, když studoval americký způsob vlády v první polovině 19. století. A není nic důležitějšího než dobře pochopený koncept recipročních práv, dodává.

Francouzský diplomat Alexis de Tocqueville popsal v 19. století rozdíly mezi USA a Evropou. V Americe přesvědčují, v Evropě z důvodu své nezkušenosti se svobodou vyznávají násilí. To bylo tehdy. Teď se zdá, že problémy s nezkušenými občany mají oba kontinenty.

Tak popsal francouzský diplomat svobodný trh s novinami v Americe na počátku 19. století. Ve svém díle dospívá k závěru, že politické stabilitě prospěje nejvíce, když mají lidé možnost napadat a obhajovat vládu sto různými způsoby.

To je poznatek, se kterým přišel francouzský diplomat Alexis de Tocqueville. Podle jeho teorie se na křivce poznání nachází hluboké přesvědčení na jejím začátku a konci. Na začátku je člověk přesvědčen, protože nic neví, a na konci, protože prošel fází pochybností a vyslechl všechny argumenty.

Napsal francouzský diplomat a historik Alexis de Tocqueville. Svoboda slova podle něj není na stejné úrovni jako například ctnost. Je velmi potřebná, ale ne proto, že přináší jen dobro, ale zejména proto, že je schopná zabránit velkému zlu.

Francouzský historik Alexis de Tocqueville napsal v první polovině 19. století pojednání o demokracii, které se stalo klasikou. Varuje v něm před pozvolným odevzdáváním individuálních svobod do rukou opatrovnického státu.