Irský ekonom Richard Cantillon představil v 18. století teorii, podle které se inflace šíří v ekonomice nerovnoměrně a zvýhodňuje ty, kteří již nějaký majetek mají. Je pohromou pro mladší generaci, pro kterou se rozevírají nůžky mezi relativní hodnotou jejich práce a cenou nemovitostí.

Války a inflace byly historicky příčinou pádu velkých civilizací. Děsivá byrokracie byla dalším hřebíčkem do rakve. Jeden příklad z dávného Egypta.

New York Times uveřejnily v roce 1919 rozhovor s vrchním velitelem bolševické revoluce v Rusku, soudruhem Leninem. Lenin v rozhovoru otevřeně popisuje, jak plánují bolševici zničit kapitalismus za pomoci inflace a expertů.

Málo známý španělský mnich Juan de Mariana před čtyřmi sty lety definoval základní principy svobodné společnosti. Právo na svobodu slova je podle něj přirozené lidské právo, které je nezávislé na legislativě. A pro vládu je zdravé bát se hněvu poddaných, pokud jej omezí.

Otázka, jak dosáhnout blahobytu a eliminovat chudobu, trápí lidstvo po staletí. Jednou z možností je prostě rozdávat peníze. Nebo je tisknout. Příběh ze života nejbohatšího muže světa může napovědět, že tak jednoduché to asi úplně není.

V roce 1793 vládli ve Francii po dobytí Bastily jakobíni vedení Maximilienem Robespierrem. Staré pořádky byly rozmetány, země se zmítala v krizi a rostla inflace. Navíc byla země ve válce se svými sousedy a tisíce mladých mužů byly odvedeny do armády. Ceny potravin stoupaly a bylo třeba zasáhnout.

Kromě mnoha jiných úspěchů v různých oblastech hospodářství se venezuelským vůdcům podařilo udělat milionáře téměř ze všech obyvatel země. Stačilo jim k tomu pouze několik let. Velká otázka je, co na to říkají ti milionáři.