Šéf OSN hovoří o reparacích za atlantický obchod s otroky, Kamala Harris řekla během oslav objevení Ameriky, že kolonizátoři přinesli zkázu a násilí. Západní společnost je neustále vyzývána, aby se vypořádala se svou minulostí, neboť ta položila základy bílé nadřazenosti. Je to úmysl, nebo náhoda?

V srpnu, tak jako každý rok, se v Turecku konalo slavnostní shromáždění, které si připomnělo 953. výročí bitvy, která navždy změnila chod dějin na území Malé Asie a která se odehrála v roce 1071 n.l. Historie, kterou zná málokdo, ale jejíž znalost může pomoci pochopit současnost.

Území Malé Asie, na kterém se dnes nachází Turecko, bylo od dob Alexandra Velikého pod vlivem řecké a posléze římské kultury. Situace se začala měnit v 11. století, kdy turečtí bojovníci ve službách islámu zahájili válečné tažení, na jehož konci se Malá Asie dostala pod vládu půlměsíce.

Příběh o posledním vzestupu Byzantské říše na počátku minulého tisíciletí a císaři, který tvrdil, že proti silám islámu je to válka, nebo smrt.

Kniha s názvem „Střet civilizací” vyšla v roce 1996. Podle ní bude největším protivníkem západní civilizace islám. Přesto nemá většina lidí na Západě o druhém nejrozšířenějším náboženství příliš detailní znalosti. Tady je několik základních informací.

Mameluci byli otroci ve službách armády islámské říše. V 9. století n.l. srovnali se zemí tisíc let staré město Amorium v Malé Asii. Datum popravy 42 statečných, kteří odmítli konvertovat k islámu, si křesťané připomínají dodnes.

Slavná bazilika svatého Petra ve Vatikánu se stala cílem loupeživé výpravy islámských nájezdníků v 9. století. Podařilo se jim vyplenit i hrobku svatého Petra.

Po pádu poslední muslimské bašty na Pyrenejském poloostrově nastalo období obtížného soužití křesťanů se zbylými muslimy. Po desítkách let násilností skončilo nuceným odchodem muslimů. A o doktríně takíja, která velí uchýlit se se svou vírou do utajení.

Příběh, který trval stovky let, byl jednou z epizod systematického ničení všech křesťanských symbolů na Pyrenejském poloostrově během muslimské nadvlády.

Muslimští vládci Španělska se začali po nějaké době podobat svým křesťanským poddaným, neboť se rodili převážně bílým konkubínám. Aby dobyli zpět ztracená území, museli požádat o pomoc svoje radikálnější spoluvěrce ze severu Afriky.