V Británii se na důležité pozice dostali radní z Kocourkova. Není to satira. USA masivně investují do levné energie a Pentagon oznámil rušení generálských pozic. Ve Španělsku se rozhodli zlikvidovat trh s nájemním bydlením a generální sekretář NATO se diví, že Evropa nemá dostatek rafinérií.

Zpráva Pentagonu z roku 2013 tvrdí, že Číňané považují ostatní národy za méněcenné. V Indii panuje striktní kastovní systém a více než sto milionů lidí patří do opovrhované skupiny nedotknutelných. Islám považuje křesťany a židy za pomýlené. Kdo je tady vlastně netolerantní?

Evropská unie předložila plán dalšího rozvoje. Za oceánem považují evropskou hospodářskou politiku za směšnou. Německý kancléř prohlásil, ať za ním nikdo nechodí se svobodou slova. V USA vstoupilo v platnost opatření, jež zakazuje udělovat azyl osobám, které jsou závislé na dávkách.

Západní civilizace není křesťanskou proto, že vzývá „jediného Boha”, ale proto, že je postavena na křesťanském chápání společnosti. Odděluje záležitosti světské a duchovní, je postavena na právech jednotlivce a státní moc vychází z vůle lidu.

13. září roku 1565 odrazili maltézští rytíři útok flotily sultána Sulejmana Nádherného. O šest let později utrpěla Osmanská říše rozhodující námořní porážku v bitvě u Lepanta. Odehrála se 7. října, ve stejný den, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na izraelské civilisty.

Významný filosof středověku popsal společenskou soudržnost jako základní hybnou sílu dějin, která určuje, kdo přežije. Může být postavena na kmenové příslušnosti, náboženství nebo nějakém ideálu. Je silnější náboženská loajalita, nebo oddanost nějakému ideálu? To je klíčovou otázkou současnosti.

Cestovatel Marco Polo ve své knize popisuje, proč Mongolové po vpádu do východní Asie a Evropy přijali islám. Nevyžaduje tolik odříkání.

V primárních volbách Demokratické strany ve státě Michigan zvítězil radikální muslim. Může se stát prvním muslimským senátorem. New York Times varují, že se demokraté musí připravit na válku se sílící extrémní levicí. Ministr zahraničí poukázal na roli kubánského režimu.

Podle islámských náboženských knih existují čtyři povolené metody, jak klamat nevěřící: takíja, kitman, muruna a tawriya.

Když v roce 1492 padla poslední muslimská enkláva na Pyrenejském poloostrově, snažili se Španělé více než sto let nalézt nějakou formu soužití s vyznavači islámu. Nabízeli jim možnost praktikovat jejich víru a další výhody, ale skončilo to zákazem nošení nožů a ediktem, který nařizoval jejich odsun.