Již Aristotelés psal, že import cizinců je nástrojem tyranů. Muž, který dal světu teorii o nezávislé soudní moci, zase tvrdil, že cizinci bez emocionální vazby k zemi, do které přišli, ji oslabí nebo i zahubí. Mají snad lidé věřit tomu, že se historie nebude opakovat? To je úkolem médií.

Systém, ve kterém spolu mohou žít v míru lidé, jejichž postoje jsou nesmiřitelné, byl již vymyšlen. Vyznačuje se třemi jednoduchými principy. Diskuze s tím, kdo je nechápe, nemá smysl. Navíc čtyři zásady vedení politického boje.

První je nebezpečný proto, že běžných věcí si člověk přestává vážit. Druhý mýtus je nejnebezpečnější, protože vypadá logicky, a navíc hraje na city. Ten poslední je zjevný nesmysl, ale protože proti němu stojí lidská domýšlivost, snadno vítězí. Navíc tři přání k narozeninám svobodné země.

Svobodná společnost čelí protivníkovi, který na rozdíl od konzervativních sil dokázal svůj marketing dovést téměř k naprosté dokonalosti. Obrátil hříchy v ctnosti, disponuje univerzálním řešením na všechny problémy a nepozorovaně upravil význam slov ku prospěchu svému.

Kdysi námořní velmoc Čína, jejíž koráby desítky let před Kolumbem brázdily světové oceány, zavedla regulace, které dostaly název „zakázané moře”. Jejich cílem bylo omezit soukromý námořní obchod.

Ekonom Murray Rothbard před více než třiceti lety napsal řadu esejů, ve kterých varoval, že po pádu komunismu se největším nebezpečím pro svobodnou společnost staly různé rovnostářské ideologie, které končí všemocnou byrokracií. Jak trefné byly jeho postřehy s odstupem času?

13. září roku 1565 odrazili maltézští rytíři útok flotily sultána Sulejmana Nádherného. O šest let později utrpěla Osmanská říše rozhodující námořní porážku v bitvě u Lepanta. Odehrála se 7. října, ve stejný den, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na izraelské civilisty.

Multioborový tým expertů rádia Jerevan představuje exkluzivně záhadu století, kterou se dosud nikomu nepodařilo vysvětlit, přestože ovlivňuje chování miliard lidí a velké množství vlád různých států.

Významný filosof středověku popsal společenskou soudržnost jako základní hybnou sílu dějin, která určuje, kdo přežije. Může být postavena na kmenové příslušnosti, náboženství nebo nějakém ideálu. Je silnější náboženská loajalita, nebo oddanost nějakému ideálu? To je klíčovou otázkou současnosti.

Podle řeckých filosofů existuje moudrost teoretická a praktická. Praktickou moudrost lze získat pouze zkušeností. Dává schopnost rozeznat, co je v konkrétní situaci důležité a proč. A jak to souvisí s volebním právem.