Myšlenky svobody byly v minulosti v západní civilizaci natolik populární, že bylo téměř nemožné oslabit jejich popularitu. Proto přišli jejich odpůrci s novou taktikou. Záměrně začali překrucovat význam slov. Text Ludwiga von Misese z roku 1952 hovoří právě o tom.

Když vláda slibuje, co všechno za peníze občanů udělá, obrací se francouzský novinář a ekonom Frédéric Bastiat v hrobě. Celý život obhajoval svobodný trh a nejčastější ekonomickou chybu nazval paradox rozbitého okna. Je o tom, co lidem nikdy neřeknou.

To je závěr, ke kterému dospěl francouzský diplomat Alexis de Tocqueville, když studoval americký způsob vlády v první polovině 19. století. A není nic důležitějšího než dobře pochopený koncept recipročních práv, dodává.

Nobelovu cenu pro rok 2025 dostal také Joel Mokyr. Ve svých knihách argumentuje, že jedním z důvodů, proč Evropa před několika staletími předběhla svět, byla její politická roztříštěnost. Inovativní mozky se mohly přesunout jinam, když jim byrokracie někde házela příliš klacků pod nohy.

Novinář Leonard Read napsal populární esej, v němž na příkladu obyčejné tužky ukazoval, co dokáží svobodní lidé, kteří dobrovolně spolupracují na uspokojení potřeby ostatních lidí koupit ji dětem. Jeho předchůdce Frédéric Bastiat se zase ptal, proč by lidé měli věřit vládě, když ona nevěří jim.

Podle americké filozofky a spisovatelky Ayn Rand je kapitalismus jediný systém, který ke svému pokroku nepotřebuje, aby se někdo obětoval pro toho druhého. Respekt k osobním svobodám jednotlivce z něj činí jediné morální uspořádání společnosti.

Francouzský diplomat Alexis de Tocqueville popsal v 19. století rozdíly mezi USA a Evropou. V Americe přesvědčují, v Evropě z důvodu své nezkušenosti se svobodou vyznávají násilí. To bylo tehdy. Teď se zdá, že problémy s nezkušenými občany mají oba kontinenty.

Téma, které se objevuje při diskuzi o různé úrovni vzdělanosti lidí. Lidé, kteří se považují za vzdělanější, při ní tvrdí, že ne všichni by měli mít volební právo. Zakladatel konzervativního hnutí Edmund Burke k tématu přispěl svojí teorií o roli aristokracie ve společnosti.

Poté, co třetí křížová výprava nedosáhla hlavního cíle, to jest dobytí Jeruzaléma a ukončení islámské vlády ve Svatém městě, vyhlásil papež Inocenc III. výpravu čtvrtou. V tom okamžiku netušil, jaký rozkol mezi křesťany způsobí.

Třetí křížová výprava reagovala na drtivou porážku Jeruzalémského království od sultána Saladina a pád Jeruzaléma do jeho rukou. Přes Balkán táhl německý císař Fridrich I. Rudovous, po moři se plavil anglický král Richard Lví srdce. Rudovousovi se stal osudným přechod řeky v Turecku.