Na konci druhé světové války vyšla kniha, která kritizovala nárůst byrokracie v západním světě. Její text se zdá být možná ještě aktuálnější než před osmdesáti lety. Autor píše, že vzdělaní lidé jsou daleko náchylnější k tomu, aby věřili kdejakému šarlatánovi.

Lysander Spooner se proslavil esejem, ve kterém tvrdil, že zloděj je morálnější než stát. Taky krade, ale alespoň nedělá z lidí hlupáky tvrzením, že je to pro jejich dobro. Tým rádia Jerevan připravil prohlášení pro pracovníky televize podle Spoonerových zásad.

Nedílnou součástí manipulace, jejímž cílem je zbavit občany západní civilizace odhodlání ji bránit, je snaha upozadit některá historická fakta, a naopak snažit se v lidech vyvolat pocit viny za všechna minulá bezpráví. Čtyři zapomenuté historické texty o utrpení z minulosti, o kterém se taktně mlčí.

Ekonom John Maynard Keynes je patronem většiny moderních vlád, protože dal světu ekonomickou teorii, která ospravedlňuje vysoké výdaje státu na korekce nedokonalostí trhu. Argentinský prezident jeho teorii podrobil nemilosrdné kritice. Je podle něj ztělesněním zla.

Narodil se v Anglii a představil světu filosofické základy moderního státu a soukromého vlastnictví. Jmenoval se John Locke. V prvé řadě rozbil v té době populární teorii, že král vládne z boží vůle. Poté definoval majetková práva jedince.

K čemu je to dobré? To byla otázka, kterou kladli úředníkům reformátoři na Novém Zélandu. V osmdesátých letech zavedla nová vláda zásadní ekonomické reformy, které zvrátily trend poklesu. Nová politika dostala přezdívku „rogernomics“.

Příběh o odvážných porotcích, které ani nařízená hladovka nedonutila k tomu, aby prodali svoje svědomí a vynesli nespravedlivý verdikt.

Argentinský prezident Javier Milei se při svých projevech příliš neřídí diplomatickým protokolem. Na druhou stranu jsou velmi srozumitelné. Výběr z poslední doby.

Soudce Clarence Thomas označil aktuální trend všudypřítomného progresivismu za největší hrozbu pro svobodnou společnost. Ve svém projevu ke studentům na univerzitě vyzval občany k převzetí odpovědnosti za budoucnost USA.

Největším ekonomickým objevem historie je poznání, že lidé dokáží konat dobro neúmyslně, když sledují vlastní sobecké zájmy. Nemusí přitom nikoho okrádat ani nikomu říkat, co a jak by měl dělat.