Irský ekonom Richard Cantillon představil v 18. století teorii, podle které se inflace šíří v ekonomice nerovnoměrně a zvýhodňuje ty, kteří již nějaký majetek mají. Je pohromou pro mladší generaci, pro kterou se rozevírají nůžky mezi relativní hodnotou jejich práce a cenou nemovitostí.

Po první světové válce se 62 států, včetně všech klíčových zemí, zavázalo, že vyloučí válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů. Smlouva spoléhala na „sankce světového veřejného mínění”. Argumentace autorů smlouvy vycházela z „nového pohledu” na mezinárodní politiku.

Nejznámějším čínským filozofem je Konfucius. Jeho žákem byl muž, který dostal přezdívku Druhý mudrc. Králům radil, že v ekonomice je nejlepším pánem svobodný trh a že nízké daně jim pomohou kultivovat ctnostné občany. Moderní doba ctnostné občany nepotřebuje?

V muzeu ve Washingtonu visí ubrousek z restaurace, na nějž před padesáti lety jeden ekonom namaloval jednoduchou teorii, která stála za úspěchem Ronalda Reagana a dalších zemí. Není ale příliš oblíbená, protože nepočítá s penězovody.

Jak „americký” způsob hledání nejlepšího řešení problému přispěl k rozhodujícímu vítězství ve válce o kontrolu nad Pacifikem.

Mélský dialog popisuje debatu mezi zástupci antických Athén a řeckého ostrova Mélos. Položil základy politického realismu. Dalším přínosem řeckého historika Thúkydida je upozornění na riziko války v situaci, kdy se na scénu dere nová mocnost. To může být aktuální soupeření Čína versus USA.

Myšlenky svobody byly v minulosti v západní civilizaci natolik populární, že bylo téměř nemožné oslabit jejich popularitu. Proto přišli jejich odpůrci s novou taktikou. Záměrně začali překrucovat význam slov. Text Ludwiga von Misese z roku 1952 hovoří právě o tom.

Když vláda slibuje, co všechno za peníze občanů udělá, obrací se francouzský novinář a ekonom Frédéric Bastiat v hrobě. Celý život obhajoval svobodný trh a nejčastější ekonomickou chybu nazval paradox rozbitého okna. Je o tom, co lidem nikdy neřeknou.

To je závěr, ke kterému dospěl francouzský diplomat Alexis de Tocqueville, když studoval americký způsob vlády v první polovině 19. století. A není nic důležitějšího než dobře pochopený koncept recipročních práv, dodává.

Nobelovu cenu pro rok 2025 dostal také Joel Mokyr. Ve svých knihách argumentuje, že jedním z důvodů, proč Evropa před několika staletími předběhla svět, byla její politická roztříštěnost. Inovativní mozky se mohly přesunout jinam, když jim byrokracie někde házela příliš klacků pod nohy.