Multioborový tým expertů rádia Jerevan představuje exkluzivně záhadu století, kterou se dosud nikomu nepodařilo vysvětlit, přestože ovlivňuje chování miliard lidí a velké množství vlád různých států.

Významný filosof středověku popsal společenskou soudržnost jako základní hybnou sílu dějin, která určuje, kdo přežije. Může být postavena na kmenové příslušnosti, náboženství nebo nějakém ideálu. Je silnější náboženská loajalita, nebo oddanost nějakému ideálu? To je klíčovou otázkou současnosti.

Podle řeckých filosofů existuje moudrost teoretická a praktická. Praktickou moudrost lze získat pouze zkušeností. Dává schopnost rozeznat, co je v konkrétní situaci důležité a proč. A jak to souvisí s volebním právem.

Marx s Engelsem se významným způsobem zapojili do boje proti tradiční rodině. Ve svém stěžejním díle navrhují její faktickou eliminaci za pomoci zrušení práva odkazovat majetek dětem. Zároveň se domnívají, že tím dosáhnou zániku prostituce a umožní všem oddávat se volné lásce.

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol.

Cestovatel Marco Polo ve své knize popisuje, proč Mongolové po vpádu do východní Asie a Evropy přijali islám. Nevyžaduje tolik odříkání.

Podle islámských náboženských knih existují čtyři povolené metody, jak klamat nevěřící: takíja, kitman, muruna a tawriya.

Když v roce 1492 padla poslední muslimská enkláva na Pyrenejském poloostrově, snažili se Španělé více než sto let nalézt nějakou formu soužití s vyznavači islámu. Nabízeli jim možnost praktikovat jejich víru a další výhody, ale skončilo to zákazem nošení nožů a ediktem, který nařizoval jejich odsun.

Leviathan je nejznámější dílo významného autora osvícenství Thomase Hobbese. Jako jeden z prvních filosofů považoval stát za výtvor racionální lidské mysli. V jednom ohledu ale generacím budoucím situaci neulehčil.

Za pouhých sto let od vzniku islámu dobyli jeho bojovníci Persii, Blízký východ, celou severní Afriku a jejich cestu do Evropy zastavil až dědeček Karla Velikého zhruba 230 kilometrů jižně od Francie. Pyrenejský poloostrov zůstal stovky let pod islámskou nadvládou. Španělé se ale nikdy nevzdali.