Podle posledních zpráv by Ukrajina měla dostat povolení k tomu, aby rakety dlouhého doletu dodané Západem mohla použít na cíle hluboko na ruském území. Některé související informace se ale úplně na přední stránky novin ve všech zemích nedostaly. Třeba ty následující z minulého týdne.

Pouze mírně bulvární zprávy o předvolební debatě Harris-Trump a o tom, že vyslechne-li si člověk názory z obou stran, ve valné většině případů získá výrazně lepší přehled.

Výběr zpráv z amerického a anglického tisku zakončený jednoduchým testem, podle kterého může každý posoudit, zda je titulek přehnaný, nebo ne.

Aneb co napsali o současném světě jinde, například o rozdílu mezi konzervativním viděním světa a progresivní levicí nebo o naprosté ztrátě pudu sebezáchovy západní civilizace.

Mohou občané číst zprávy, které samotný autor označí jako neobjektivní? Nebudou zmateni, pokud jim předem nějaký vyšší orgán neřekne, že míra neobjektivity je ještě únosná? Co když vyšší orgán řekne, že už by to nepochopili správně? Co pak? To je velká otázka dneška.

Občané jsou zmateni. Zprávám, které na ně chrlí média, nerozumí. Ty slova se zdají míti nějaký jiný význam, než jaký jim byl přikládán v historii. Rádio Jerevan má řešení, ostatně jako vždy.

Málo známé ekonomické desatero vyjmenovává deset věcí, které stát s oblibou dělá, ale které ničemu a nikomu nepomohou. Inspiroval se jím i Ronald Reagan.

V pondělí večer amerického času spolu na platformě X hovořili Elon Musk a Donald Trump. Co také zaznělo.

Anglie začíná připomínat policejní stát. Soudy posílají občany do vězení na dlouhé měsíce za pouhý příspěvek na internetu. Potrestány mají být i osoby, které demonstracím pouze přihlížejí z chodníku. A o dopisu Evropské unie Elonu Muskovi.

Heslo „to zvládneme” se stalo mottem migrační krize. Pronesla jej v roce 2015 tehdejší německá kancléřka Angela Merkel. Poslední události v Angli ukazují, že na ostrovech to nezvládli. A o nezávislých médiích.