Deklarace OSN z roku 2016 varuje před tím, že boj proti extremismu může být zneužit k omezení svobody slova. Následné deklarace už tak odvážné nebyly. A o článku v německém Die Welt od Elona Muska, který vyvolal malý poprask.

Trik zvaný Humeova gilotina pochází z doby osvícenství. Ten druhý je z antického Řecka. Oba triky vypadají na první pohled jednoduše, ale přinášejí vynikající výsledky. Lze je použít na migraci, pandemii nebo klimatickou diskuzi.

Může soukromá firma jako Facebook mazat libovolně příspěvky? Anglosaská praxe, která se formovala stovky let, vychází z poznání, že existuje rozdíl mezi vydavatelem, zprostředkovatelem a firmami, které mají charakter takzvaného „veřejného přepravce”.

Stát Tennessee zakázal změnu pohlaví u nezletilých osob. Bidenova vláda tvrdí, že je to diskriminace. Argumenty, které zazněly u Nejvyššího soudu, jsou obrazem doby.

V roce 2015 publikovala poradenská firma McKinsey studii, podle které jsou rasově promíchané firmy výkonnější. O devět let později vyšlo najevo, že to je nesmysl. Mezitím západní společnost vyházela miliardy dolarů na různé „projekty diverzity”.

Anglický filozof Roger Scruton upozornil ve své knize, že velkým úspěchem levice je transformace jazyka, který potom může sloužit jako nástroj v boji proti opozici. Francouzská historička zase přišla s teorií „dřevěného jazyka”, jehož cílem je ochránit ideologii od střetu s realitou.

Západní civilizace dosáhla svých úspěchů i proto, že měla k dispozici dva nejmocnější nástroje na rychlou nápravu chybných rozhodnutí. Progresivní levice se usilovně snaží je eliminovat, a proto budou škody výrazně vyšší a náprava přijde později.

Evropa zaostává, píše se v nové zprávě EU. Potřebuje akcelerovat inovace. Jednoduché řešení, jak toho dosáhnout, navrhl v polovině 19. století John Stuart Mill spolu s argumenty, proč je jediným neselhávajícím motorem pokroku svoboda jednotlivce.

To, čím se vyznačovala inspirativní období minulosti, ve kterých se zrodila Evropa dneška, popsal anglický filozof Stuart Mill. Pro někoho možná překvapivě se tato období vyznačovala širokou svobodou slova, pod jejíž ochranou se různé názory mohly utkávat v souboji idejí a posunovat Evropu vpřed.

Stuart Mill popsal v 19. století čtyři dobré důvody, proč je svoboda slova důležitá. Navíc poukázal na to, že pomluvám jsou nejčastěji vystaveni lidé, kteří zastávají nepopulární názory, a že tito lidé musí na rozdíl od svých kritiků používat velice střídmý jazyk. Jinak si to odskáčí.