Západní civilizace v době osvícenství stvořila systém, který umožnil, aby společnost vzkvétala, i když spolu lidé v mnoha věcech nesouhlasí. Stačilo shodnout se na několika jednoduchých principech. Progresivní levice se rozhodla je rozbít.

Nedávno zveřejněný dokument amerického ministerstva zahraničí popisuje Havanu jako současné hlavní město marxismu, jenž komunistické ideje úspěšně exportuje do zemí Latinské Ameriky. Nejslavnější kubánský agent-přeběhlík působil v bývalém Československu.

Hnutí sta květů vzniklo v Číně v padesátých letech minulého století. Vláda občany vyzývala, aby nechali rozkvést stovky myšlenkových směrů. Přišla s odvážným tvrzením, že o tom, co je správně a co špatně, má rozhodovat svobodná diskuze. Test: Jak to dopadlo?

Amerika slaví kulaté výročí svého založení. Před 250 lety vyhlásili kolonisté nezávislost na britském králi a řekli, že od teď to bude úplně jinak. Svoji definici „jinak” považují za historicky výjimečnou. Je na ní něco?

Jak v USA bojují proti vládnímu vměšování se do obsahu na sociálních sítích. Příběh začal během pandemie a možná skončí schválením zákona, jehož návrh podporují zástupci obou stran. Co tomu předcházelo?

Gumové paragrafy nikdy nechránily svobodu jednotlivce. Existuje nějaká podobnost mezi zákonem z roku 1969, který měl chránit veřejný pořádek, a rozsudkem, který označil plakát proti imigraci za dostatečně nenávistný na to, aby musel být potrestán? Co na téma nenávistných projevů řekl soud v USA?

Před více než deseti lety řešil tuto otázku americký Nejvyšší soud. Člen představenstva významné společnosti lhal o svých vojenských vyznamenáních, což bylo podle zákona trestné. Soud v obsáhlém odůvodnění rozsudku zmínil i lži typu pochlebování nadřízenému.

To je jeden výstup z diskuze, která probíhá v USA na téma kvality vysokoškolského vzdělání. Mladí lidé vynaloží velké částky na získání vzdělání a diplomu, které jsou nepoužitelné. Jejich peníze skončí v kapsách generace, která ovládá vysoké školy.

Od samého počátku diskuze o svobodě slova proti sobě stáli zastánci konceptu, který se blíží jejímu absolutnímu chápání, a jejich oponenti, podle kterých jsou nějaké limity vždy nutné. Má odporný výrok pro společnost nějakou hodnotu? Kdy lidé poznají, že už o svobodu přišli?

To je ideologie bruselských sociálních inženýrů a jejich pomocníků, kteří stojí s plamenem v oku na počátku křivky poznání. Jsou nebezpeční, protože dávný instinkt velí lidem přemýšlet spíše o tom, jak má být porcován mamut, než o svobodné spolupráci, která vede k většímu bohatství pro všechny.