Podle Global Slavery Index žije v současné Indii a Pakistánu čtvrtina z obětí soudobého moderního otroctví. Tradice otroctví zde má bohatou historii s pevnými kořeny, které stále odolávají času i současným názorům.

Otroctví a jeho dopady se nejvíce diskutují ve spojitosti s USA. Přitom na území dnešních Spojených států se dostalo pouhých 6 % zotročených Afričanů, zatímco většina jich skončila ve španělských a portugalských koloniích v Karibiku a Latinské Americe.

Americká občanská válka ukončila otroctví v USA. Na pozadí znovusjednocení Unie a rekonstrukce válkou poničené země stál před americkou vládou a společností nesmírně složitý problém integrace 4 miliónů osvobozených otroků.

Neřešitelný rozpor mezi americkým ideálem svobodné společnosti a institutem otroctví, mezi průmyslovým Severem a plantážnickým Jihem dohnal USA do občanské války.

Působení Západoafrické eskadry britského Královského námořnictva pověřené prosazováním zákazu obchodu s otroky zůstává často nedoceněné, i když představuje jednu z nejvýznamnějších humanitárních misí v dějinách lidstva.

Politické kompromisy ohledně šíření otrokářství do nových teritorií přivedly USA do patové situace. Spor se vyhrocoval a přerůstal do násilných střetů příznivců obou stran. Radikální abolicionista John Brown se rozhodl dosáhnout zrušení otroctví i za cenu krveprolití.

Americký Západ nedobývali pouze lovci kožešin a karavany bílých osadníků, jak to známe z westernů. Jihozápad byl osídlován především otrokáři a jejich otroky. Spor o šíření otroctví na nová teritoria dovedl USA až k občanské válce.

Na rozdíl od evropských států tvořili černí otroci 20 % obyvatelstva USA. První svobodný a demokratický stát na západní polokouli obtížně hledal cestu, jak se vypořádat s tímto neblahým dědictvím.

Jediné úspěšné otrocké povstání v dějinách se odehrálo před více než 200 lety na francouzské části ostrova Hispaniola. Roku 1804 vyhlásili vzbouření černí otroci republiku Haiti, která dodnes patří mezi nejchudší státy světa.

Cílem odpůrců otrokářství bylo nejen zakázat otrokářství, ale také umožnit osvobozeným otrokům návrat do Afriky, ze které byli oni sami nebo jejich předci odvlečeni do otroctví. Věřili, že jim to umožní vést důstojný a samostatný život na svém kontinentu.